Obtěžování středoškolských studentek a studentů ze strany vyučujících
Abstrakt
Článek představuje hlavní výsledky dotazníkového šetření, které mapovalo zkušenosti 1237 studentek a studentů středních škol s obtěžujícím chováním ze strany vyučujících. Obtěžování může nabývat různých podob, jejichž společným jmenovatelem je tendence učitelů a učitelek využít a/nebo posílit mocenskou převahu nad studujícími, a tím získat profesní či osobní výhody. V prezentovaném výzkumu byla pozornost soustředěna především na genderově motivované a sexuální obtěžování, ovšem v širším kontextu překračování hranic profesionálního pedagogického vztahu. Výsledky ukázaly, že studující mají relativně četné zkušenosti s různými neadekvátními projevy vyučujících, které splňují parametry obtěžujícího chování, včetně sexuálního obtěžování. Až 2/3 studujících se setkalo s některým z obtěžujících projevů, přičemž nejčastější jsou zkušenosti s nespravedlivým zacházením a uplatňováním genderových stereotypů, menší je výskyt sexuální pozornosti a nejřidší (avšak přesto překvapivě vysoký) je výskyt sexuálního nátlaku.
Klíčová slova
obtěžování, sexuální obtěžování, gender, pedagogický vztahLiteratura
American Association of University Women Educational Foundation. (2001). Hostile hallways: bullying, teasing, and sexual harassment in school. Washington, DC: Author. Dostupné též z WWW: <http://www.aauw.org/…hallways.pdf>
Bourdieu, P. (2000). Nadvláda mužů. Praha: Karolinum.
Chrisler, J. C., McCreary, D. R. (2010). Handbook of gender research in psychology. London: Springer.
Duncan, N. (1999). Sexual bullying: Gender conflict and pupil culture in secondary schools. London: Routledge.
Fitzgerald, L. F., Gelfand, M. J., Drasgow, F. (1995). Measuring sexual harassment: Theoretical and psychometric advances. Basic and Applied Social Psychology, 17, 425–445.
Freiberg, H. J. (Ed.). (1999). School climate: Measuring, improving and sustaining healthy learning environments. Philadelphia, PA: Falmer Press.
Jones, A. (1996). Desire, sexual harassment, and pedagogy in the university classroom. Theory Into Practice, 35 (2), 102–109.
Konishi, Ch., Hymel, S., Zumbo, B. D., Li, Z. (2010). Do school bullying and student-teacher relationships matter for academic achievement? A multilevel analysis. Canadian Journal of School Psychology, 26 (2), 19–39.
Paludi, M., Paludi, C. A. (1997). Academic and workplace sexual harassment. London: Praeger.
Pianta, R. C. (1999). Enhancing relationships between children and teachers. Washington, D.C.: American Psychological Assn.
Plaut, S. M. (2008). Sexual and nonsexual boundaries in professional relationships: Principles and teaching guidelines. Sexual and Relationship Therapy, 23 (1), 85–94.
Sadker, D., Sadker, M., Zittleman, K. R. (2009). Still failing at fairness. How gender bias cheats girls and boys in school and what we can do about it. New York: Scribner.
Shakeshaft, C. (2002). Sexual violence in schools. In J. Koch and B. Irby (Eds.) Defining and redefining gender equity in education (117–132). Connecticut: Information Age Publishing.
Smetáčková, I., Pavlík, P. (2011). Sexuální obtěžování na vysokých školách: Teoretické vymezení, metodologický přístup, výzkumné výsledky. Sociologický časopis, 47 (2), 89–114.
Timmerman, G. (2003). Sexual harassment of adolescents perpetrated by teachers and by peers: An exploration of the dynamics of power, culture, and gender in secondary schools. Sex Roles, 48 (5/6), 231–244.
Walsh, M., Duffy, J. & Gallagher-Duffy, J. (2007). A more accurate approach to measuring the prevalence of sexual harassment among high school students. Canadian Journal of Behavioral Science, 39 (2), 110–118.
Winters, J., Clift, R. J. W. & Maloney, A. (2004). Adult-student sexual harassment in British Columbia high schools. Journal of Emotional Abuse, 4 (3/4), 177–196.