Stereotypy v kontextu

Karel Hnilica
Zdeněk Bartoš

Abstrakt

Ve studii jsme testovali několik hypotéz týkajících se vlivu kontextu na stereotypy. První z nich se týká explicitních stereotypů. Podle ní budou respondenti uvádět u Čechů příznivější atributy, bude-li seznam obsahovat pouze kategorie Čechů a Romů, než budou-li v něm rovněž některé kategorie, které jsou hodnoceny příznivěji než Češi. Další hypotéza se týkala vlivu kontextu na implicitní stereotypy. Podle ní bude při použití Testu implicitních asociací (IAT; Greenwald et al., 1998), kdy dochází ke srovnávání dvou kategorií, zjištěn větší rozdíl mezi postoji k Čechům a k Romům než při použití techniky afektivního primingu BFP (Fazio et al., 1995), kdy ke srovnávání nedochází. Poslední dvě hypotézy se týkají konsenzuálních stereotypů. Podle první z nich se obsahy konsenzuálních stereotypů nebudou krýt s obsahem osobního stereotypu žádného respondenta, podle druhé budou valence konsenzuálních stereotypů více polarizované než průměrné valence osobních stereotypů. Kontext bude mít na konsenzuální stereotypy obdobné účinky jako na stereotypy osobní. Výzkumu se zúčastnily dva soubory (N1 = 86, N2 = 201) dospělých jedinců. K měření explicitních stereotypů jsme použili techniku otevřeného formátu. Jedna skupina uváděla atributy příslušníků dvou kategorií, druhá atributy příslušníků dvanácti kategorií. Konsenzuální stereotyp definujeme jako množinu deseti nejčastěji uvedených atributů. K měření implicitních postojů jsme použili Test implicitních asociací a techniku afektivního primingu BFP. Výsledky obou šetření v souladu hypotézami ukazují, že odpovědi respondentů jsou ovlivněny v očekávaném směru kontextem a že obsahu konsenzuálního stereotypu neodpovídal obsah osobního stereotypu žádného respondenta. Kontext se prosadil při použití explicitních i implicitních technik. Současně se ukázalo, že kontext má obdobné, ale ne identické účinky na osobní i na konsenzuální stereotypy.

Klíčová slova

kontext, stereotyp, valence atributů, implicitní postoje, etnické kategorie

Literatura

Anderson, J. R. (1983). The Architecture of Cognition. Cambridge, MA: Harvard University Press.

Bargh, J. A. (1992). The ecology of automaticity: Toward establishing the conditions needed to produce automatic processing effects. American Journal of Psychology, 105, 181–199.

Bartlett, F. C. (1932). Remembering: A Study in Experimental and Social Psychology. Cambridge: Cambridge University Press.

Cialdini, R. B., & Trost, M. R. (1998). Social influence: Social norms, conformity, and compliance. In D. T. Gilbert, S. T. Fiske, & G. Lindzey (Eds.), The Handbook of Social Psychology (Vol. 2, pp. 151–192). New York: McGraw-Hill.

Cialdini, R. B., Reno, R. R., & Kallgren, C. A. (1990). A focus theory of normative conduct: Recycling the concept of norms to reduce littering in public places. Journal of Personality and Social Psychology, 58, 1015–1026.

Cuddy, A. J., Fiske, S. T., & Glick, P. (2008). Warmth and competence as universal dimensions of social perception: The Stereotype content model and the BIAS map. Advances in Experimental Social Psychology, 40, 61–149.

Cuddy, A. J., Fiske, S. T., Kwan, V. S., Glick, P., Demoulin, S., Leyens, J. P. & Htun, T. T. (2009). Stereotype content model across cultures: Towards universal similarities and some differences. British Journal of Social Psychology, 48, 1–33.

Devine, P. G. (1989). Stereotypes and prejudice: Their automatic and controlled components. Journal of Personality and Social Psychology, 56, 5–18.

Dunton, B. C., & Fazio, R. H. (1997). An individual difference measure of motivation to control prejudiced reactions. Personality and Social Psychology Bulletin, 23, 316–326.

Esses, V. M., & Zanna, M. P. (1995). Mood and the expression of ethnic stereotypes. Journal of Personality and Social Psychology, 69, 1052–1068.

Fazio, R. H., Jackson, J. R., Dunton, B. C., & Williams, C. J. (1995). Variability in automatic activation as an unobtrusive measure of racial attitudes: A bona fide pipeline? Journal of Personality and Social Psychology, 69, 1013–1027.

Fiske, S. T., Cuddy, A. J. C., Glick, P., & Xu, J. (2002). A Model of (often mixed) Stereotype Content: Competence and warmth respectively follow from perceived status and competition. Journal of Personality and Social Psychology, 82, 878–902.

Fiske, S. W., & Taylor, S. (2013). Social Cognition. From Brain to Culture. London: Sage.

Francová, V. (2015). Atributy sociálních kategorií: kvalitativní studie. In K. Millová, A. Slezáčková, P. Humpolíček & M. Svoboda (Eds.), Sociální procesy a osobnost 2015. Otázky a výzvy (s. 89–94). Brno: Masarykova univerzita.

Gabriel, U., Banse, R., & Hug, F. (2007). Predicting private and public helping behaviour by implicit attitudes and the motivation to control prejudiced reactions. British Journal of Social Psychology, 46, 365–382.

Glaser, J., & Knowles, E. D. (2008). Implicit motivation to control prejudice. Journal of Experimental Social Psychology, 44, 164–172.

Greene, J. (2013). Moral Tribes: Emotion, Reason, and the Gap between Us and Them. New York: Penguin Press.

Greenwald, A. G., McGhee, D. E., & Schwartz, J. K. L. (1998). Measuring individual differences in implicit cognition: The Implicit Association Test. Journal of Personality and Social Psychology, 74, 1464–1480.

Greenwald, A. G., Nosek, B. A., & Banaji, M. R. (2003). Understanding and using the Implicit Association Test: I. An improved scoring algorithm. Journal of Personality and Social Psychology, 85, 197–216.

Haddock, G., & Zanna, M. P. (1998). On the use of open-ended measures to assess attitudinal components. British Journal of Social Psychology, 37, 129–148.

Haidt, J. (2013). Morálka lidské mysli. Proč lidi rozděluje politika a náboženství. Praha: Dybbuk.

Hnilica, K. (2010). Stereotypy, předsudky, diskriminace. Praha: Karolinum.

Hnilica, K. (2016). Nepublikovaná výzkumná data.

Hnilica, K., Francová, V., Komárková, T., & Smetáčková, I. (2017). Stereotypy a morální legitimizace sociální stratifikace. Československá psychologie, 61, 109–127.

Hnilica, K., & Radová, L. (2013). Rasismus? Postoje? Ideologie? K determinantám etnických stereotypů. Československá psychologie, 57, 144–161.

Chang, D. F., & Demyan, A. (2007). Teachers’ stereotypes of Asian, Black, and White students. School Psychology Quarterly, 22, 91–114.

Karlins, M., Coffman, T. L., & Walters, G. (1969). On the fading of social stereotypes: Studies in three generations of college students. Journal of Personality and Social Psychology, 13, 1–16.

Karpinski, A. (2004). Measuring self-esteem using the Implicit Association Test: The role of the other. Personality and Social Psychology Bulletin, 30, 22–34.

Katz, D., & Braly, K. W. (1933). Racial stereotypes of 100 college students. Journal of Abnormal and Social Psychology, 28, 280–290.

Katz, D., & Braly, K. W. (1935). Racial prejudice and racial stereotypes. Journal of Abnormal and Social Psychology, 30, 175–193.

Lepore, L., & Brown, R. (1997). Category and stereotype activation: Is prejudice inevitable? Journal of Personality and Social Psychology, 72, 275–287.

Logan, G. D. (1985). Skill and automaticity: Relations, implications, and future directions. Canadian Journal of Psychology, 39, 367–386.

Meade, A. W. (2009). Free IAT: An open-source program to administer the implicit association test. Applied Psychological Measurement, 33, 643.

Maier, M., Barchfeld, P., Elliot, A., & Pekrun, R. (2009). Context specificity of implicit preferences: The case of human preference for red. Emotion, 9, 734–738.

Nigbur, D., & Cinnirella, M. (2007). National identification, type and specificity of comparison and their effects on descriptions of national character. European Journal of Social Psychology, 37, 672–691.

Park, H. S., & Smith, S. W. (2007). Distinctiveness and influence of subjective norms, personal descriptive and injunctive norms, and societal descriptive and injunctive norms on behavioral intent: A case of two behaviors critical to organ donation. Human Communication Research, 33, 194–218.

Petty, R. E., Fazio, R. H., & Briñol, P. (2009). The new implicit measures an overview. In R. E. Petty, R. H. Fazio, & P. Briñol (Eds.), Attitudes: Insights from the new implicit measures (pp. 3–18). New York: Psychology Press.

Piaget, J. (1923). Le langage et la pensée chez l’enfant. Neuchatel-Peris: Delachaux & Niesté.

Radová, L. (2009). Problematika implicitních a explicitních rasových postojů (na příkladu postojů Čechů k Romům). Nepublikovaná diplomová práce. Pedagogická fakulta UK, Praha.

Richeson, J. A., & Ambady, N. (2003). Effects of situational power on automatic racial prejudice. Journal of Experimental Social Psychology, 39, 177–183.

Smith, E. R., & Conrey, F. R. (2009). The social context of cognition. In P. Robbins & M. Aydede (Eds.), Cambridge Handbook of Situated Cognition (pp. 454–466). Cambridge: Cambridge University Press.

Tourangeau, R., & Rasinski, K. A. (1988). Cognitive processes underlying context effects in attitude measurement. Psychological Bulletin, 103, 299–314.

Wieser, M. J., & Brosch, T. (2012). Faces in context: A review and systematization of contextual influences on affective face processing. Frontiers in Psychology: Cognitive Science, 3, 1–13.

Wittenbrink, B., Judd, C., & Park, B. (2001). Spontaneous prejudice in context: Variability in automatically activated attitudes. Journal of Personality and Social Psychology, 81, 815–827.

Yzerbyt, V. Y., Schadron, G., Leyens, J. P., & Rocher, S. (1994). Social judgeability: The impact of meta-informational cues on the use of stereotypes. Journal of Personality and Social Psychology, 66, 48–55.

Zobrazit celé Skrýt