Česká verze škály emocionální empatie

Martin Seitl ORCID logo
Miroslav Charvát
Karolína Juřicová

Abstrakt

Cílem studie je představit českou verzi Škály emocionální empatie (EES-R) a její psychometrické parametry. Škála, odvozená od Emotional Empathy Scale (EES), byla konstruována k sebeposouzení v rámci multidimenzio­nálního konstruktu emocionální empatie. Dílčí cíle jsou věnovány faktorové struktuře škály, její reliabilitě a validitě ve směru ověření možné aplikace škály. Součástí cíle je také popis parametrů subškál EES-R na výzkumném souboru. Data byla získána na souboru 317 respondentů ve věku 19 – 62 let, z toho 44,2 % mužů a 55,8 % žen. Vedle překladu EES a české verze škály EES-R byly specificky pro ověření souběžné validity využity 3 subškály z dotazníku BIP. Explorační faktorová analýza vyústila do třífaktorového řešení. Tři výsledné subškály, označené jako Soustrast – sounáležitost, Emocionální dojetí a Pozitivní sdílení, reprezentují jednotlivé faktory a disponují odpovídající oporou v datech i teorii. Konfirmační faktorová analýza provedená na EES-R odhalila velmi dobrou shodu mezi modelem a daty. Vnitřní konzistence položek subškál EES-R vykazuje reliabilitu v rozmezí 0,88 – 0,72, pro celou škálu pak 0,89. Uspokojivé hodnoty test-retest reliability byly získány s tříměsíčním odstupem pro subškály (0,69 – 0,83) i celkovou emocionální empatii (0,79). Výsledky souběžné validity pro emocionální empatii odpovídají předcházejícím studiím. Se zvyšující se emocionální empatií se mírně zvyšuje senzitivita a sociabilita. Naopak se mírně snižuje emocionální stabilita. Pro EES-R byly popsány parametry subškál, zohledňující rod a věk. Metoda vykazuje dobré psychometrické parametry pro uplatnění ve výzkumu. Omezení studie spočívají ve výběrovém souboru, který má i přes dobré vyvážení demografických údajů malý rozsah. Data byla také získávána pouze na běžné populaci. Zatím chybí více důkazů validity u české verze metody.

Klíčová slova

Škála emocionální empatie, sympatie, sebeposuzovací psychodiagnostické metody, standardizace psychodiagnostické metody

Literatura

Ambrožová, T. (2015). Emoční empatie a její vztah ke Škále oboustranné autonomie v Rorschachově metodě. Dostupné z https://theses.cz/id/7rrit2

Baglin, J. (2014). Improving Your Exploratory Factor Analysis for Ordinal Data: A Demonstration Using FACTOR. Practical Assessment, Research & Evaluation, 19(5). Dostupné z http://pareonline.net/getvn.asp?…

Balconi, M., & Canavesio, Y. (2013). Emotional contagion and trait empathy in prosocial behavior in young people: The contribution of autonomie (facial feedback) and Balanced Emotional Empathy Scale (BEES) measures. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 35(1), 41–48.

Baron-Cohen, S., & Wheelwright, S. (2004). The Empathy Quotient: An investigation of adults with Asperger syndrome or high functioning autism, and normal sex differences. Journal of Autism and Developmental Disorders, 34(2), 163–175.

Caruso, D. R., & Mayer, J. D. (1998). A measure of emotional empathy for adolescents and adults. Unpublished manuscript.

Davis, M. H. (1980). A Multidimensional approach to individual differences in empathy. JSAS Catalog of Selected Documents in Psychology, 10, 85.

Davis, M. H. (1983). Measuring individual differences in empathy: Evidence for a multidimensional approach. Journal of Personality and Social Psychology, 44(1), 113–126.

Delič, L., Novak, P., Kovačič, J., & Avsec, A. (2011). Self-reported emotional and social intelligence and empathy as distinctive predictors of narcissism. Psychological Topics, 20(3), 477–488.

Dostál, D., Plháková, A., & Záškodná, T. (2014). Rozdíly v autistických rysech, empatii a systematizaci mezi studenty exaktních a humanitních věd. Československá psychologie, 58(3), 206–221.

Dutková, K. (2014). Vybrané interpersonálne vlastnosti osobnosti a ich vzťah k Rorschachovskej škále orálnej závislosti. Dostupné z http://theses.cz/…a_Dutkov.pdf

Eisenberg, N., & Lennon, R. (1983). Sex differences in empathy and related capacities. Psychological Bulletin, 94(1), 100–131.

Eisenberg, N., Fabes, R. A., Miller, P. A., Fultz, J., Shell, R., Mathy, R. M., & Reno, R. R. (1989). Relation of sympathy and personal distress to prosocial behavior: A multimethod study. Journal od Personality and Social Psychology, 57(1), 55–66.

Fonagy, P., Gergely, G., Jurist, E., & Target, M. (2010). Affect Regulation, Mentalization, and the Development of the Self. New York: Other Press.

Gruen, R. J., & Mendelsohn, G. (1986). Emotional responses to affective displays in others: The distinction between empathy and sympathy. Journal of Personality and Social Psychology, 51(3), 609–614.

Hogan, R. (1969). Development of an Empathy Scale. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 33(3), 307–316.

Horowitz, L. M., Rosenberg, S. E., Baer, B. A., Ureno, G., & Villasenor, V. S. (1988). Inventory of Interpersonal Problems: Psychometric properties and clinical applications. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 56(6), 885–892.

Hossiep, R., & Paschen, M. (2003). Bochumský osobnostní dotazník – BIP. [Překlad a úprava Simona Hoskovcová, Andrea Vybíralová]. Praha: Testcentrum.

Chlopan, B. E., McCain, M. L., Carbonell, J. L., & Hagen, R. L. (1985). Empathy: Review of available measures. Journal of Personality and Social Psychology, 48(3), 635–653.

Juřicová, K. (2016). Vzájemný vztah mezi koncepty empatie a interpersonální decentrace. Dostupné z https://theses.cz/id/mysnko

Leslie, A. M. (1987). Pretense and representation: The origins of „Theory of Mind“. Psychological Review, 94(4), 412–426.

Lievens, F., & Chan, D. (2010). Practical Intelligence, Emotional Intelligence, and Social Intelligence. In J. L. Farr, & N. T. Tippins, Handbook of Employee Selection (pp. 339–359). New York: Routledge.

Lorenzo-Seva, U., & Ferrando, P. J. (2006). FACTOR: A computer program to fit the exploratory factor analysis model. Behavioral Research Methods, Instruments and Computers, 38(1), 88–91.

Mardia, K. V. (1970). Measures of multivariate skewness and kurtosis with applications. Biometrika, 57(3), 519–530.

Mayer, J. D., Caruso, D. R., & Salovey, P. (2000). Emotional intelligence meets traditional standards for an intelligence. Intelligence, 27(4), 267–298.

Mehrabian, A. (1997). Relations among personality scales of aggression, violence, and empathy: Validational evidence bearing on the risk of eruptive violence scale. Aggressive Behavior, 23, 433–445.

Mehrabian, A. (2000). Beyond IQ: Broad-based measurement of individual success potential or „emotional intelligence“. Genetic, Social, and General Psychology Monographs, 126(2), 133–239.

Mehrabian, A., & Epstein, N. (1972). A measure of emotional empathy. Journal of Personality, 40(4), 525–543.

Mehrabian, A., Young, A. L., & Sato, S. (1988). Emotional empathy and associated individual differences. Journal for Diverse Perspectives on Diverse Psychological Issues, 7(3), 221–240.

Mîndrila, D. (2010). Maximum likelihood (ML) and diagonally weighted least squares (DWLS) estimation procedures: A comparison of estimation bias with ordinal and multivariate non-normal data. International Journal of Digital Society, 1(1), 60–66.

Muncer, S. J., & Ling, J. (2006). Psychometric analysis of the empathy quotient (EQ) scale. Personality and Individual Differences, 40, 1111–1119.

Obereignerů, R., Čáp, D., Krausová, V. a kol. (2016). Vybrané ukazatele sociální zralosti osobnosti v projektivních psychodiagnos­tických metodách. Olomouc: VUP.

Piaget, J. (1999). Psychologie inteligence. Praha: Portál.

Piedmont, R. L. (1998). The Revised NEO Personality Inventory. Clinical and Research Applications. New York City: Plenum Press.

Rosseel, Y. (2012). lavaan: An R Package for Structural Equation Modeling. Journal of Statistical Software, 48(2). doi: 10.18637/jss.v048­.i02

Seitl, M., & Lečbych, M. (2016). Lidská pohybová determinanta v Rorschachově metodě. Olomouc: Univerzita Palackého. Slaměník, I. (2011). Emoce a interpersonální vztahy. Praha: Grada.

Smith, A. (2005). Teorie mravních citů. Praha : Liberální institut.

Stotland, E. (1969). Exploratory Investigations of Empathy. In L. Berkowitz, Advances in Experimental Social Psychology (pp. 271–314). New York: Academic Press.

Sullivan, H. S. (2006). Psychiatrické interview. Praha: Triton.

Timmerman, M. E., Lorenzo-Seva, U. (2011): dimensionality assessment of ordered polytomous items with parallel analysis. Psychological Methods, 16, 209–220.

Urist, J. (1977). The Rorschach test and the assessment of object relations. Journal of Personality Assessment, 41(1), 3–9.

Velicer, W. F. (1976). Determining the number of components from the matrix of partial correlations. Psychometrika, 41, 321–327.

Wakabayashi, A., Baron-Cohen, S., Wheelwright, S., Goldenfeld, N., Delaney, J., Fine, D., Smith, R. & Weil, L. (2006). Development of short forms of the Empathy Quotient (EQ-Short) and the Systemizing Quotient (SQ-Short). Personality and Individual Differences, 41, 929–940. doi.org/10.1016/j­.paid.2006.03­.017

Williams, C., & Wood, R. (2010). Alexithymia and emotional empathy following traumatic brain injury. Journal of Clinical and Experimental Neuropsychology, 32(3), 259–267.

Wispé, L. (1986). The distinction between sympathy and empathy: To call forth a concept, a word is needed. Journal of Personality and Social Psychology, 50(2), 314–321.

Záškodná, H., & Mlčák, Z. (2009). Osobnostní aspekty prosociálního chování a empatie. Praha: Triton.

Zobrazit celé Skrýt