School psychologists and classwork in the primary schools

Kateřina Palová
Jan Šmahaj

Abstract

Classwork takes a considerable amount of school psychologists´ work. However, we know little about the frequency and form of their work with the class. We have defined three main goals of our research. First, to set the proportion of time school psychologists to work with the class. Second, to describe the form of their work with the class. And third, to evaluate their subjective competencies for work with the class. The sample consisted of 73 school psychologists working in primary schools. The data were collected using an online own questionnaire. The results show that classwork is the third most common activity of school psychologists. School psychologists most often start their classwork upon request from a teacher (38,26 %), regularly as their initiative (31,51 %) or if they find out that a class needs extra support (20,55 %). Subjective level of competence to classwork is influenced especially by the level of workload, length of experience in the field and specialised training in work with groups. However, the difference between the criteria was not significant.

https://doi.org/10.29364/epsy.363

(Fulltext in Czech)

Keywords

school psychologist, school psychology, primary a secondary school, school climate, prevention

Literature

Allen, M., Jerome, A., White, A., Marston, S., Lamb, S., Pope, D., & Rawlins, C. (2002). The preparation of school psychologists for crisis intervention. Psychology in the Schools, 39(4), 427–439.

Artamonova, E. G., Efimova, O. I., & Khydyrova, A. V. (2016). Psychologist in the Educational System: His Role in the Prevention of Addiction and Deviance. International Journal of Environmental and Science Education, 11(17), 9891–9901.

Bartoňová, M., Pipeková, J., Viktorin, J., Vítková, M. (2019). Rozšíření školního poradenského pracoviště o pozici školního speciálního pedagoga a školního psychologa. Online Journal of Primary and Preschool Education, 3 (1). https://doi.org/…ppe/2019/3/1

Beneš, Z. a kol. (2016). Instruktorský slabikář: metodická příručka pro všechny, kdo organizují kurzy zážitkové pedagogiky. Praha: Nadační fond Gymnasion.

Branden-Muller, L. R., & Elias, M. J. (1991). Catalyzing the Primary Prevention Revolution in the Schools: The Role of School Psychologists. Journal of Educational & Psychological Consultation, 2(1), 73.

Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Braun, R., Marková, D., Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.

Čapek, R. (2010). Třídní klima a školní klima. Praha: Grada.

Fenning, P., Diaz, Y., Valley‐Gray, S., Cash, R. G., Spearman, C., Hazel, C. E., … & Harris, A. (2015). Perceptions of competencies among school psychology trainers and practitioners: What matters?. Psychology in the Schools, 52(10), 1032–1041. https://doi.org/…2/pits.21877

Gajdošová, E. (2017). Nové výzvy a nové úlohy školských psychológov v kontexte európskej a slovenskej politiky zdravia. Školský psychológ / Školní psycholog, 18(1), 8–13 .

Gajdošová, E., Herényiová, G., & Valihorová, M. (2010). Školská psychológia. Bratislava: Stimul.

Gillernová, I., Krejčová, L. et al. (2012). Sociální dovednosti ve škole. Praha: Grada.

Hermochová, S. (2005). Skupinová dynamika ve školní třídě. Kladno: Aisis.

Hertz-Lazarowitz, R., & Od-Cohen, M. (1992). The school psychologist as a facilitator of a community-wide project to enhance positive learning climate in elementary schools. Psychology in the Schools, 29(4), 348–358. doi: 10.1002/1520–6807(199210)2­9:4<348::aid-pits2310290408>­3.0.co;2-d

Hvozdík, J. (1986). Základy školskej psychológie. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo.

Janošová, P., Kollerová, L., Zábrodská, K., Kressa, J., Dědová, M. (2016). Psychologie školní šikany. Praha: Grada.

Ježek, S. (2006). Možnosti diagnostiky psychosociálního klimatu školy. (Nepublikovaná disertační práce). Brno: Masarykova univerzita.

Kavenská, V., Smékalová, E., & Šmahaj, J. (2011). Výzkum v oblasti školní psychologie v České republice. E-psychologie, 5(4), 55–67. https://e-psycholog.eu/clanek/133

Keřt, R. (2014). Kritická místa profese školních psychologů. (Nepublikovaná diplomová práce). Univerzita Palackého v Olomouci.

Kozel, M. (2010). Skupinová dynamika školních tříd. (Nepublikovaná diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova.

Lašek, J. (2007). Sociálně psychologické klima školních tříd a školy. Hradec Králové: Gaudeamus.

Lazarová, B. (2008). Školní psychologie v České republice po roce 1989. Českoslo­venská psychologie, 52(5), 480–492.

Lazarová, B., & Ondruš, D. (2000). Dva pohledy na náplň práce školního psychologa. Školský psychológ, 10, 2–10.

Lazarová, B., Hloušková, L., Pol, M., & Trnková, K. (2017). Proměny práce školních psychologů v proinkluzivně naladěných školách. Pedagogická orientace, 27(2), 287–307. https://doi.org/…or2017-2-287

Mareš, J. (2016). Školní psycholog jako výzkumník: zamyšlení nad možnostmi. Pedagogická orientace, 26(1), 5–23. https://doi.org/…edor2016-1-5

Mareš, J. (2017). Morální distres školních psychologů. Pedagogická orientace, 27(2), 308–343. https://doi.org/…or2017-2-308

Mareš, J., Ježek, S. (2012). Klima školní třídy. Dotazník pro žáky. Praha: Národní ústav pro vzdělávání.

Matasová, L. (2012). Krizová intervence ve škole. (Nepublikovaná diplomová práce). Praha: Univerzita Karlova.

Melovská, M. (2009). Psychosociální klima školních tříd na základní škole s působením školního psychologa. (Nepublikovaná bakalářská práce). Olomouc: Univerzita Palackého.

Merrell, K. V., Ervin, R. A., & Peacock, G. G. (2011). School psychology for the 21st century: Foundations and practices. New York: Guilford Press.

Nickerson. A. B., Zhe, Elizabeth J. (2004). Crisis prevention and intervention: a survey of school psychologists. Psychology in the Schools, 41(7), 777–788. https://doi.org/…45062004-001

Palová, K., Smékalová, E. (2019). Program Druhý krok: Dosavadní výsledky ověřování efektivity v České republice. In Maierová, E., Viktorová, L., Dolejš, M., Dominik, T. (Eds.), PhD Existence 2019: Tělo a mysl. Sborník odborných příspěvků (217–224).Olomouc: Univerzita Palackého.

Paulová, J. (2017). Preventivní program ve středisku výchovné péče jako forma intervence pro třídy s narušeným klimatem. (Nepublikovaná diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita.

Pilková, J. (2017). Participácia školského psychológa na podpore duševného zdravia žiakov. Školský psychológ / Školní psycholog, 18(1), 50–54.

Plachá, V. (2017). Proces truchlení v prostředí ZŠ. Školský psychológ / Školní psycholog, 18(1).

Seligman, M. E., Ernst, R. M., Gillham, J., Reivich, K., & Linkins, M. (2009). Positive education: Positive psychology and classroom interventions. Oxford review of education, 35(3), 293–311. https://doi.org/…980902934563

Sherer, Y. C., & Nickerson, A. B. (2010). Anti-bullying practices in American schools: Perspectives of school psychologists. Psychology in the Schools, 47(3), 217–229. https://doi.org/…2/pits.20466

Slejšková, L. (Ed.). (2011). Škola zážitkem. Praha: Prázdninová škola Lipnice.

Smékalová, E., & Kolařík, M. (2011). Typy třídních kolektivů a způsoby práce s nimi aneb mocenský, nebo demokratický přístup? Prevence, 7(9), 10–12.

Štech, S. (2001). Sonda do profese školního psychologa v ČR. Pedagogika, 51, 47–55.

Štech, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.

TIBCO Software Inc. (2017). Statistica (data analysis software system), version 13. http://statistica.io.

Titmanová, M. (2019). Klima ve školní třídě aneb šikana v praxi. Školský psychológ / Školní psycholog, 20(1).

Váchová, E. (2016). Metody intervence vedoucí k začlenění dítěte v riziku poruch chování a s poruchami chování do kolektivu. (Nepublikovaná diplomová práce). Brno: Masarykova univerzita.

Valenta, J. (2013). Didaktika osobnostní a sociální výchovy. Praha: Grada.

Waters, L. (2011). A review of school-based positive psychology interventions. The Educational and Developmental Psychologist, 28(2), 75–90. https://doi.org/…aedp.28.2.75

Show all Hide