Teacher´s burnout syndrome in perspective of school psychologists
Abstract
Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being highly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a highly stressful job, so it is not surprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research that is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in the presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
https://doi.org/10.29364/epsy.371
(Fulltext in Czech)
Keywords
school psychology, burnout syndrome, teachers, prevention, interventionLiterature
Awa, W. L., Plaumann, M., & Walter, U. (2010). Burnout prevention: A review of intervention programs. Patient Education and Counseling, 78(2), 184–190.
Bartoňová, A. (2019). Působení školní psycholožky/psychologa v oblasti učitelského vyhoření. Diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. Dostupné z https://is.cuni.cz/…etail/187275.
Brackett, M. A., Palomera, R., Mojsa-Kaja, J., Reyes, M. R., & Salovey, P. (2010). Emotion regulation ability, burnout, and job satisfaction among British secondary-school teachers. Psychology in the School, 47(4), 406–417. https://doi.org/…2/pits.20478
Braun, R., Marková, D., & Nováčková, J. (2014). Praktikum školní psychologie. Praha: Portál.
Braun, V., & Clark, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. https://doi.org/…88706qp063oa
Čáp, J., & Mareš, J. (2001). Psychologie pro učitele. Praha: Portál.
Fontana, D., & Abouserie, R. (1993). Stress level, gender and personality factors in teachers. British Journal of Educational Psychology, 63(2), 261–270. https://doi.org/…93.tb01056.x
Hastings, R. P., & Bham, M. S. (2003). The relationship between student behaviour patterns and teacher burnout. School Psychology International, 24(1), 115–127. https://doi.org/…303024001905
Holeček, V. (2001). Aplikovaná psychologie pro učitele. Plzeň: ZČU.
Kavenská, V., Smékalová, E., & Šmahaj, J. (2011). Výzkum v oblasti školní psychologie v ČR. E-psychologie, 5(4), 55–67. https://e-psycholog.eu/…ska-etal.pdf
Kebza, V., & Šolcová, I. (2003). Syndrom vyhoření. Praha: Státní zdravotní ústav.
Kips-Vaughan, D. (2013). Supporting teachers through stress management. The Education Digest, 79(1), 43–46.
Kohoutek, R., & Řehulka, E. (2011). Stresory učitelů základních a středních škol v České republice (zejména stresory způsobené učitelům žáky). In E. Řehulka (Eds.), School and health 21. Výchova ke zdraví: Podněty ke vzdělávacím oblastem (105–118). Brno: Masarykova univerzita.
Kusák, P., & Urbanovská, E. (2009). Syndrom vyhoření u učitelů ve vztahu k vybraným determinantám. E-Pedagogium, 9(4), 108–121.
Maslach, Ch., Jackson, S., & Leiter, M. (1996). Maslach burnout inventory. Palo Alto, CA: Consulling Psychologists Press.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Poschkamp, T. (2013). Vyhoření. Rozpoznání, léčba, prevence. Brno: Edika.
Shirom A., & Melamed, S. (2006). A comparison of the construct validity of two burnout measures in two groups of professionals. International Journal of Stress Management. 13(2), 176–200. https://doi.org/…245.13.2.176
Smetáčková, I., Viktorová, I., Štech, S., Pavlas-Martanová, V., Páchová, A., Francová, V., & Ptáček, R. (2019). Syndrom vyhoření a jeho souvislosti u vyučujících na českých základních školách. Československá psychologie, 63(4), 386–401.
Smetáčková, I., Vondrová, E., & Topková, P. (2017). Zvládání stresu a syndrom vyhoření u učitelek a učitelů ZŠ. E-Pedagogium, 17(1), 59–75.
Stock, Ch. (2010). Syndrom vyhoření a jak jej zvládnout. Praha: Grada.
Štech, S., & Zapletalová, J. (2013). Úvod do školní psychologie. Praha: Portál.
Vágnerová, M. (2005). Školní poradenská psychologie pro pedagogy. Praha: Karolinum.
Vyhláška č. 197/2016 Sb., kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další vyhlášky (2005). https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2016-197.
World Health Organization. (2019). International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems. https://www.who.int/…ions/icd/en/
Zapletalová J. (2001). Co dělá školní psycholog? Kritická místa profese. Pedagogika. Mimořádné číslo, Aktuální otázky vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, 51, 34–46.
Zapletalová, J. (Eds.). (2014). Metodika pro práci školního psychologa zapojeného ve školním poradenském pracovišti. Praha: NÚV.
Zelinová, M. (1998). Učiteľ a burnout efekt. Pedagogika, 48, 164–169.
Židková, Z., & Martinková, J. (2003). Psychická zátěž u učitelů základních škol. České pracovní lékařství, 3, 6–11.