Milé čtenářky a milí čtenáři,

čtvrté letošní číslo E-psychologie se k vám dostává předposlední den roku 2019. Toto období bývá obvykle spojeno s bilancováním a hodnocením uplynulých dvanácti měsíců a pro tento editorial by se tak nabízelo totéž. Dovolím si ale spíše než k přehledu minulého roku převést vaši pozornost k tomu, co nás čeká v roce novém a vůbec v letech příštích. V souvislosti s již dlouhodoběji se měnícím systémem hodnocení vědeckých výsledků a tím pádem i finanční podpory výzkumu, který směřuje k posilování excelence ve výzkumu zjednodušeně řečeno především akcentem na publikace v časopisech vyšších kvartilů a úplně nejlépe prvního decilu („zaklínadlo“ Metodika17+ jste bezpochyby mnohokrát slyšeli a jeho význam je vám dobře známý), jsou do značné míry periodika tzv. lokálního významu v ohrožení. Je pochopitelné, že snaha výzkumnic a výzkumníků bude v takto nastavených podmínkách směřovat k uplatnění výsledků takovým způsobem, aby jejich domovským institucím přinášely nejenom finanční prostředky, ale především viditelnost a začlenění prezentovaných vlastních zjištění do celosvětového kontextu poznání. Kvalitu časopisů, jakým je právě E-psychologie, tak může ohrozit pochopitelný pokles zájmu autorů a tím i nedostatek studií naplňujících kritéria dobré vědecké praxe. Domnívám se, že bychom se měli i v této situaci snažit nadále usilovat o dobrou kvalitu příspěvků určených pro tuzemskou veřejnost. Je třeba zdůraznit, že k dobré úrovni E-psychologie nemalou měrou přispívají recenzenti jednotlivých příspěvků, jejichž role je v udržení kvality nezastupitelná.

E-psychologie svou „online“ podobou poskytuje výborné prostředí pro komunikaci zajímavých poznatků a výsledků, které jsou přístupné nejen akademické obci, ale i kolegyním a kolegům v psychologické praxi. Mé krátké shrnutí, které samozřejmě neaspiruje na komplexní a úplné vysvětlení současné situace v oblasti publikování výsledků výzkumu, by mělo povzbudit kolegyně a kolegy k zamyšlení nad tím, které z jejich výsledků jsou právě pro náš časopis vhodné a u kterých se domnívají, že by bylo dobré je předložit tuzemské psychologické veřejnosti. Aktuální číslo myslím svým tematicky bohatým obsahem pěkně ilustruje, že je to možné.

Přeji nám všem do roku 2020 hodně energie a sil, tolik potřebných k udržení výzkumnické zvídavosti, trpělivosti a pracovitosti, ale také odvahy k balancování mezi přísnými požadavky danými metodikou hodnocení výsledků výzkumu a potřebami, jež má i naše tuzemská psychologická komunita. Také bych chtěla v závěru roku poděkovat všem, kteří se podílejí na vydávání E-psychologie. Jmenovitě díky patří především šéfredaktorce Ireně Sobotkové a výkonné redaktorce Jindřišce Kotrlové. Samozřejmě je potřeba poděkovat za neviditelnou, leč náročnou práci, všem recenzentům a celé redakční radě, bez nichž by E-psychologie vůbec nemohla existovat. Také bych ráda poděkovala i naší nové „výkonné“ posile v redakci, která se stala myslím velmi vítaným Jindřiščiným pomocníkem – našemu mladému kolegovi Standovi Svačinkovi, který se úkolů spojených s redakční prací ujal s vervou a nadšením. Závěrem pak patří poděkování všem přispěvatelům a také čtenářům. Ať se nám v novém roce všem daří!

Lenka Lacinová
Prosinec 2019