Je zájem a prospěch dítěte ještě stále hlavním hlediskem při zprostředkování náhradní rodinné péče?

František Schneiberg

Autor se na základě zkušeností z činnosti v poradních sborech pro náhradní rodinnou péči zamýšlí nad současnými trendy, kdy se zprostředkování náhradní rodinné péče posunuje stále více do úřední roviny. Nejsou respektovány názory odborníků, například pediatrů, kteří bývají nařčeni z toho, že problematiku náhradní rodinné péče příliš medikalizují. A to přesto, že zdravotní stav dětí, navrhovaných do náhradní rodinné péče, se spíše zhoršuje, přibývá dětí s vážnými pozitivními nálezy (např. aktivní forma hepatitidy). Do evidence schválených žadatelů o NRP se dostanou téměř všichni, úředníci se bojí někoho označit za nevhodného, aby se dotyčná osoba neodvolala či si nestěžovala. Situace se může ještě zhoršit v budoucnu, budou-li profesionální pěstouni (tj. pěstouni na přechodnou dobu) přijímat jakékoliv dítě pouze na základě rozhodnutí soudu bez posouzení odborníků či poradního sboru. Není rovněž dořešena situace, kdo bude provádět lékařské a psychologické vyšetření dítěte, a jak se bude příslušná informace předávat novým rodičům, půjde-li dítě z profesionální pěstounské péče např. do osvojení. Není jasné, kdo připraví dítě na odchod z jedné rodiny do druhé. V rámci přechodné pěstounské péče hrozí dětem časté střídání rodin. To vše jde proti zájmu dítěte.

Klíčová slova

zprostředkování náhradní rodinné péče, prospěch dítěte, pěstounská péče na přechodnou dobu