Fenomén spousifikace: studie o partnerském vztahu mezi rodičem a dítětem
Abstrakt
Kvalitativní studie má za cíl podrobně zmapovat fenomén spousifikace: Co se stane, když dítě převezme zodpovědnost, kompetence jednoho z rodičů? Za jakých okolností se tyto situace stávají? Jaké má spousifikace konkrétní projevy? Do jaké míry je aktivní rodič a do jaké míry dítě při přebírání kompetencí? Výzkum probíhal realizováním 4 ohniskových skupin po 8 – 10 respondentech a 11 individuálních rozhovoru u dětí ve věku 11–17 let, se zaměřením na narušení hranic v jednotlivých rodinách, vliv na konkrétní osobnost jedince a jeho rodinu. Respondenti byli ze středisek výchovné péče v Brně a ze všeobecného gymnázia. Tyto ohniskové skupiny a individuální rozhovory byly nahrávány, analyzovány pomocí programu Atlas.ti a kódovány. Z analýzy vzešly tři charakteristiky tohoto jevu: kategorie jednotlivých typů spousifikace (typologie činností, ve kterých dítě může přebírat kompetence za svého rodiče a díky kterým je za určitých okolností partnerem svému rodiči), kategorie okolností vzniku spousifikace (zmapování situací a okolností, za kterých mohou být narušeny hranice rodinného systému a dítě se stává svému rodiči partnerem) a do jaké míry je dítě aktivním činitelem (do jaké míry bylo dítě do partnerského vztahu vtahováno rodičem, a do jaké míry dítě začne absentujícího partnera v jeho roli samo nahrazovat).
Klíčová slova
spousifikace, narušení hranic rodinného systému, parentifikace, manželský konflikt, zmatení rolíLiteratura
Barnett, B., & Parker, G. (1998). The parentified child: Early competence or childhood deprivation? Child Psychology and Psychiatry Review, 3(4), 145–154.
Byng-Hall, J. (2002). Relieving parentified children´s burdens in families with insecure attachment patterns. Family Process, 41(3), 375–388.
Brook, J. S., Lee, J. Y, Finch, S., J., & Brown, E., N. (2012). The assotiation of externalizing behavior and parent-child relationships: An intergenerational study. Journal of Family Study, 21, 418–427.
Cummings, E. M., & Davies, P. T. (1994). Marital conflict and child adjustment: An emotional security hypothesis. Psychological Bulletin, 116(3), 387–411. doi:10.1037/0033–2909.116.3.387
Chase, N. D. (1999). Parentification: An overview of theory, research and societal volumes. In N. D. Chase (Ed.), Burdened Children (pp 3–33). Thousand Oaks, CA: Sage.
Chodorow, N. (1978). The reproduction of mothering: Psychoanalysis and the sociology of gender. Berkley, CA: University of California Press.
Davies, P. T., Harold, G. T., Goeke-Morey, M. C., & Cummings, E. M. (2002). Child emotional security and interparental conflict. Monographs of the Society for Research and Child Development, 67, 27–62.
Ferjenčík, J. (2000). Úvod do metodologie psychologického výzkumu. Praha: Portál.
Grych, J. H., & Fincham, F. D. (1990). Marital conflict and children´s adjustment: A cognitive-contextual framework. Psychological Bulletin, 108, 267–272.
Hooper, L. M. (2007). The aplication of attachement theory and family systems theory to the phenomena of parentification. The Family Journal: Counseling and Therapy for Couples and Families, 15(3), 217–223.
Hooper, L. M., Marotta, S., A., & Lanthier, R., P. (2008). Predictors of growth and distress following childhood parentification: A retrospective explorary study. Journal of child and Family Studies, 17, 693–705.
Hooper, L. M., & Wallace, S. A. (2010). Evaluating the parentification questionnaire: psychometric properties and psychopathology correlates. Contemporary Family Therapy, 32, 52–68.
Jacobvitz, D., Hazen, N., Curran, M., & Hitchens, K. (2004). Observations of early triadic family interactions: Boundary disturbances in the family predict symptoms of depression, anxiety, and attention-deficit/hyperactivity disorder in middle childhood. Development & Psychopathology, 16, 577–592.
Kerig, P. K. (2005). Revising the construct of boundary dissolution: A multidimensional perspective. Journal of Emotional Abuse, 5(2/3), 5–42.
Kerlinger, F. N. (1972). Základy výzkumu chování. Praha: Academia.
Koutná Kostínková, J., & Čermák, I. (2013). Interpretativní fenomenologická analýza. In M. Miovský (Ed.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy (pp. 9–43). Brno: Masarykova univerzita.
Macfie, J., Brumariu, L. E., & Lyons-Ruth, K. (2015). Parent-child role-confusion: A critical review of an emerging concept. Developmental Review. doi: 10.1016/j.dr.2015.01.002
Cummings, E. M., & Davies, P., T. (2009). Constructive and destructive marital conflict, emotional security, and children´s prosocial behavior. Child Psychology and Psychiatry, 50(3), 270–279.
Peris, T. S., & Emery, R. E. (2005). Redefining the parent-child relationship following divorce: Examining the risk for boundary dissolution. Journal of Emotional Abuse, 5, 169–189.
Peris, T. S., Goeke-Morey M. C., Cummings E. M., & Emery R. E. (2008). Marital conflict and support seeking by parents in adolescence: Empirical support for the parentification construct. Journal of Family Psychology, 22(3), 633–642.
Perrin, M. B., Ehrenberg, M. F., & Hunter M. A. (2013). Boundary diffusion, individuation, and adjustment: Comparison of young adults raised in divorced versus intact families. Family Relations, 62, 768–782, doi:10.1111/fare.12040
Smith, J. A., Flowers, P., & Larkin, M. (2009). Interpretative phenomenological analysis: Theory, method and research. London: Sage.
Vulliez – Coady, L., Obsuth, I., Torreiro Casal, M., Ellertsdottir, L., & Lyons – Ruth, K. (2013). Maternal role confusion: Relations to maternal attechment and mother-child interactin from infancy to adolescence. Infant Mental Health Journal, 34(2), 117–131, doi: 10.1002/imhj.
Werner, E. E. (1989). High-risk chidren in young adulthood: A longitudinal study from birth to 32 years. American Journal of Orthopsychiatry, 59, 72–81.