Systém kolegiální podpory Policie ČR
Abstrakt
Tato výzkumná studie se zabývá kolegiální podporou coby druhem sociální opory u bezpečnostního sboru. Kolegiální podporou se rozumí poskytování psychické podpory policistům a zaměstnancům, kteří jsou v komplikované, psychicky náročné životní situaci. Spočívá v nabídce rozhovoru, sdílení pocitů a problémů, konkrétní pomoci či informacích, eventuálně zprostředkování psychologické pomoci. Jejím cílem je předcházet rozvoji psychických obtíží policistů a zaměstnanců a rozšířit možnost psychické podpory. Výzkumná studie shrnuje základní zdroje stresu, se kterými se policisté potýkají a zároveň i stručně představí specifika policejní kultury, která u kolegiální podpory hraje důležitou roli. Následně je představena i česká praxe. Výzkum byl proveden pomocí polostrukturovaných rozhovorů s devíti poskytovateli kolegiální podpory ve Středočeském kraji, který jako první zavedl kolegiální podporu do systému psychologické péče o policisty. Analýza rozhovorů přinesla odpovědi na výzkumné otázky týkající se motivace policistů zapojit se do systému kolegiální podpory, vnímaní pozice kolegiální podpory v rámci policejní kultury a dovedností získaných v průběhu vstupního školení. Vedle témat výzkumných otázek se objevila i další důležitá témata jako je mlčenlivost, limity kolegiální podpory, její propagace, osobnost poskytovatele apod. Výsledky poukazují na místa v systému kolegiální podpory, jejichž propracování a prohloubení může přispět k úspěšnému vybudování komplexního systému kolegiální podpory u Policie ČR.
https://doi.org/10.29364/epsy.341
Klíčová slova
kolegiální podpora, sociální opora, policieLiteratura
Alexander, D. A. & Walker, L. G. (1994). A study of methods used by Scottish police officers to cope with work-induced stress. Stress Medicine, 10, 131–138. https://doi.org/…i.2460100210
Burger, N. (2012). Vodítka, psychosociální podpora pro pracovníky uniformovaných složek. Nizozemí: Impact. https://www.mvcr.cz/…-slozky.aspx
Chan, J. (1996). Changing police culture. British Journal of Criminology, 36(1), 109–134. https://doi.org/….bjc.a014061
Chan, J. (2007). Police stress and occupational culture. Sociology of Crime, Law and Deviance, 8, 129–151. https://doi.org/…6/S1521-6136(07)08005–0
Collins, P. & Gibbs, A. (2003). Stress in police officers: A study of origins, prevalence and severity of stress-related symptoms within a county police force. Occupational Medicine, 53, 256–264. https://doi.org/…ccmed/kqg061
Creamer, M. C., Varker, T., Bisson, J., Darte, K., Greenberg, N., Lau, W., & Watson, P. (2012). Guidelines for peer support in high‐risk organizations: An international consensus study using the delphi method. Journal of Traumatic Stress, 25(2), 134–141. https://doi.org/…02/jts.21685
Digliani, J. A. (2015). Contemporary Issues in Police Psychology: Police Peer Support Team Training and the Make It Safe Police Officer Initiative. Xlibris Corporation.
Digliani, J. A. (2014). Police and Sheriff Peer Support Team Manual. Dostupné z http://post.nv.gov/…-version.pdf
Digliani, J. A. (2018). Peer Support: Does it work? The Efficacy of Law Enforcement Peer Support. Peer Support Team Utilization and Outcome Survey Report. Fort Collins, Colorado. Dostupné z: http://www.jackdigliani.com/…y_report.pdf
Duxbury, L. & Higgins, C. (2012). Caring for and about those who serve: Work-life conflict and employee wellbeing within Canada’s police departments. Sprott School of Business, Carleton University.
Grauwiler, P., Barocas, B., & Mills, L. G. (2008). Police peer support programs: current knowledge and practice. International Journal of Emergency Mental Health, 10(1), 27–38.
Hendl, J. (2005) Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál.
Karaffa, K. & Tochkov, K. (2013). Attitudes toward seeking mental health treatment among law enforcement officers. Applied Psychology in Criminal Justice, 9(2), 75–99.
Křivohlavý, J. (2001). Psychologie zdraví. Praha: Portál.
Link, B.G. & Phelan, J.C. (2001). Conceptualizing stigma. Annual Review of Sociology, 27, 363–385. https://doi.org/…soc.27.1.363
McCreary, D.R. & Thompson, M.M. (2006). Development of two reliable and valid measures of stressors in policing: The operational and organizational police stress questionnaires. International Journal of Stress Management, 13(4), 494–518. http://dx.doi.org/…245.13.4.494
McGuffin, M. (2018). Police culture: does culture prevent proper policing? University of Alaska Fairbanks. Non-Thesis Research Project.
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada.
Pienaar, J., Rothmann, S. & van de Vijver, F.J.R. (2007). Occupational stress, personality traits, coping strategies, and suicide ideation in the South African police service. Criminal Justice and Behavior, 34(2), 246–258. https://doi.org/…854806288708
Resnick, S. G., & Rosenheck, R. A. (2008). Integrating peer-provided services: A quasi-experimental study of recovery orientation, confidence and empowerment. Psychiatric Services, 59, 1307–1314. https://ps.psychiatryonline.org/…8.59.11.1307
Shearing, C.D. & Ericson, R.V. (1991). Culture as figurative action. The British Journal of Sociology, 42(4), 481–506. https://doi.org/10.2307/591444
Violanti, J.M. & Aron, F. (1995). Police stressors: Variations in perception among police personnel. Journal of Criminal Justice, 23(3), 287–294. https://doi.org/…16/0047-2352(95)00012-F
Violanti, J. M. (2007). Police Suicide : Epidemic in Blue. Springfield, Ill: Charles C Thomas.
Voska, V. (2017). Výroční zpráva 2016 oddělení vedoucího psychologa Policejního prezidia ČR. Praha: Policejní prezidium České republiky.
Waters, J. A. & Ussery, W. (2007). Police stress: History, contributing factors, symptoms, and interventions. Policing: An International Journal of Police Strategies & Management, 30(2), 169–188. https://doi.org/…510710753199
White, A. K., Shrader, G., & Chamberlain, J. (2016). Perceptions of law enforcement officers in seeking mental health treatment in a right-to-work state. Journal of Police and Criminal Psychology, 31(2), 141–154. https://doi.org/…6-015-9175-4