Schizofrenie v českém prostředí: diskurzivní analýza výpovědí o schizofrenii

Jan Pokluda

Abstrakt

Předkládaná výzkumná studie se zabývá zmapováním diskurzů o schizofrenii v českém prostředí. V rámci výzkumu byly prováděny polostrukturované rozhovory o schizofrenii s laiky, s lidmi s diagnózou a s odborníky (N = 15). Přepsané rozhovory byly následně analyzovány jedním z přístupů diskurzivní analýzy – kritickou diskurzivní psychologií. Celkem bylo identifikováno 13 odlišných interpretačních repertoárů, které respondenti využívali pro konstruování schizofrenie a člověka s diagnózou. Také byly zmapovány pozice, které tyto repertoáry umožňují zaujmout, důsledky, jaké identifikované repertoáry přináší, a repertoáry byly zasazeny do globálních diskurzů. Respondenti zaujímali větší množství mnohdy protichůdných repertoárů. V diskusi byly následně konfrontovány výsledky s relevantními studiemi. Dále byly popsány limity předkládané studie a návrhy možných navazujících výzkumů a aplikace do praxe.

https://doi.org/10.29364/epsy.381

Klíčová slova

schizofrenie, diskurz, interpretační repertoár, kritická diskurzivní psychologie

Literatura

Adamíková, K. (2003). Psychóza očami klientom centrovaného terapeuta. Konfrontace, 14, 208–211.

Anderson, H. (2009). Konverzace, jazyk a jejich možnosti: Postmoderní přístup k terapii. NC Publishing.

Angermeyer, M. C., & Matschinger, H. (2005). Causal beliefs and attitudes to people with schizophrenia: Trend analysis based on data from two population surveys in Germany. The British Journal of Psychiatry, 186, 331–334. https://doi.org/…jp.186.4.331

Berger, P. L. & Luckmann, T. (1999). Sociální konstrukce reality: Pojednání o sociologii vědění. CDK.

Bilić, B., & Georgaca, E. (2007). Representations of „Mental Illness“ in Serbian newspapers: A critical discourse analysis. Qualitative Research in Psychology, 4, 167–186. https://doi.org/…880701473573

Boschma, G. (2007). Accommodation and resistance to the dominant cultural discourse on psychiatric mental health: Oral history accounts of family members. Nursing Inquiry, 14(4), 266–278. https://doi.org/…2007.00379.x

Brousard, B., Goulding, S. M., Talley, C. L., & Compton, M. T. (2010). Beliefs about causes of schizophrenia among urban African American community members. Psychiatric Quarterly, 81, 349–362. https://doi.org/…6-010-9143-1

Burr, V. (2003). Social constructionism. Routledge.

Castillo, M. C., Lannoy, V., Seznec, J. C., Januel, D., & Petitjean, F. (2008). Social representations of schizophrenia: A comparison between the general population and a sample of schizophrenics patients. L’évolution psychiatrique, 73, 615–628. https://doi.org/….2007.06.006

Compton, M. T., Esterberg, M. L., & Broussard, B. (2008). Causes of schizophrenia reported by urban African American lay community members. Comprehensive Psychiatry, 49, 87–93. https://doi.org/….2007.07.003

Černoušek, M. (1990). Historie pojmu duševní zdraví a duševní nemoc: Studie k dějinám psychiatrického myšlení III. Výzkumný ústav psychiatrický v Praze. DEMA (2004). Názory na schizofrenii: Reprezentativní výzkum v ČR. DEMA, a.s.

Flick, U. (2009). An introduction to qualitative research. London: Sage Publications.

Foucault, M. (1993). Dějiny šílenství: Hledání historických kořenů pojmu duševní choroby. Lidové noviny.

Furnham, A., & Blythe, C. (2012). Schizophrenia literacy: The effect of direct experience with the illness. Psychiatry Research, 198, 18–23. https://doi.org/….2011.12.025

Goffman, E. (2003). Stigma: Poznámky o způsobech zvládání narušené identity. Sociologické nakladatelství.

Hendl, J. (2008). Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Portál.

Jonesová, E., & Ansen, E. (2004). Systemická párová terapie a deprese. Konfrontace.

Kant, I. (2001). Kritika čistého rozumu. Oikoymenh.

Křesadlo, J. (2001). Průvodce inteligentního laika džunglí současné psychologie a psychiatrie. Periplum.

Lafrance, M. N. (2007). A bitter pill: A discursive analysis of women’s medicalized accounts of depression. Journal of Health Psychology, 12, 127–140. https://doi.org/…105307071746

Lafrance, M. N., & Stoppard, M. J. (2006). Constructing a non-depressed self: Women´s accounts of recovery from depression. Feminism & Psychology, 16, 307–325. https://doi.org/…353506067849

Leiderman, E. A., Vazquez, G., Berizzo, C., Bonifacio, A., Bruscoli, N., Capria, J. I., Ehrenhaus, B., Guerrero, M., Guerrero, M., Lolich, M., & Milev, E. (2011). Public knowledge, beliefs and attitudes towards patients with schizophrenia: Buenos Aires. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 46, 281–290. https://doi.org/…7-010-0196-0

Libman-Sokolowska, M., & Nasierowski, T. (2013). The importance of hope in coping with schizophrenia. Psychiatria Polska, 47(5), 933–946.

Marie, D. & Miles, B. (2008). Social distance and perceived dangerousness across four diagnostic categories of mental disorder. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 42, 126–133. https://doi.org/…670701787545

Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada.

Moscovici, S. (2000). Social representations: explorations in social psychology. Polity Press.

Nawková, L., Adámková, T., Holcnerová, P., Nawka, A., Bednárová, B., Žuchová, S., Rukavina, T. V., Miovský, M., & Raboch, J. (2010). Vyobrazení osob s duševním onemocněním v českých, chorvatských a slovenských tištěných médiích. Česká a slovenská psychiatrie, 106(6), 351–356.

Olafsdottir, S., & Pescosolido, A. P. (2011). Constructing illness: How the public in eight Western nations respond to a clinical description of “schizophrenia”. Social Science & Medicine, 73(7), 929–938. https://doi.org/….2011.06.029

Öster, I., Åström, S., Lindh, J., & Magnusson, E. (2009). Women with breast cancer and gendered limits and boundaries: Art therapy as a „safe space“ for enacting alternative subject positions. The Arts in Psychotherapy, 36, 29–38. https://doi.org/….2008.10.001

Paulík, K. (2010). Psychologie lidské odolnosti. Grada.

Paulson, S., & Willig, C. (2008). Older women and everyday talk about the ageing body. Journal of Health Psychology, 13, 106–120. https://doi.org/…105307084316

Pěč, O., Vachková, L., Wogurková, D., Mužík, J., & Krivošíková, M. (2009). Psychiatrická rehabilitace. In O. Pěč & V. Probstová (Eds.), Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče, (pp. 94–139). Triton.

Plichtová, J. (1998). Sociálne reprezentácie: Teória, výskum, výzva. Československá psychologie, 42(6), 503–520.

Plichtová, J. (2002). Metódy sociálnej psychológie zblízka: Kvalitatívne a kvantitatívne skúmanie sociálnych reprezentácií­. Média.

Potter, J., & Wetherell, M. (1987). Discourse and Social Psychology: Beyond Attitudes and Behaviour. Sage Publications.

Potter, J., & Wiggins, S. (2007). Discursive psychology. In C. Willig, & W. Stainton-Rogers (Eds.), The Sage handbook of qualitative research in psychology, (pp. 73–90). Sage Publications.

Reynolds, J., & Wetherell, M. (2003). The discursive climate of singleness: The consequences for women`s negoti­ations of a single identity. Feminism & Psychology 13(4), 489–510. https://doi.org/…535030134014

Richards, M., Hori, H., Sartorius, N., & Kunugi, H. (2014). Cross-cultural comparisons of attitudes toward schizophrenia amongst the general population and physicians: A series of web-based surveys in Japan and the United States. Psychiatry Research, 215, 300–307. https://doi.org/….2013.12.012

Rudge, T. & Morse, K. (2001). Re-awakenings? A discourse analysis of the recovery from schizophrenia after medication change. Australian and New Zealand Journal of Mental Health Nursing, 10, 66–76. https://doi.org/…2001.00196.x

Sawamura, K., Tachimori, H., Koyama, T., Koyama, A., Naganuma, Y., Kim, Y., & Takeshima, T. (2012). Lay Diagnoses and Views on Causes, Coping Strategies, and Treatment for Schizophrenia. Community Mental Health Journal, 48, 309–316. https://doi.org/…7-011-9454-1

Seikkula, J., & Arnkil, T. E. (2013). Otevřené dialogy: Setkávání sítí klienta v psychosociální práci. Narativ.

Schütz, A. & Wagner, H. R., (1970). Alfred Schutz on phenomenology and social relations: selected writings. University of Chicago Press.

Swami, V., Furnham, A., Kannan, K., & Sinniah, D. (2008). Beliefs about schizophrenia and its treatment in Kota Kinabalu, Malaysia. International Journal of Social Psychiatry, 54(2),164–179. https://doi.org/…764007084665

Šafářová, Š. (2011). Srovnání konceptů schizofrenie v odborné česky psané literatuře 20. a 21. století [Diplomová práce]. Filozofická fakulta, Masarykova univerzita, Brno. Retrieved from: http://is.muni.cz/…arova_DP.pdf

Šťastný, F. (2008). Schizofrenie z pohledu staletí. Vesmír 87, 372. http://www.vesmir.cz/…ledu-staleti

Šupa, J. (2005). Sociální reprezentace duševně nemocného u studentů psychologie, studentů medicíny a studentek v oboru zdravotní sestra na psychiatrii a sociální reprezentace péče v psychiatrických zařízeních podle lidí zde hospitalizovaných. In M. Miovský, I. Čermák, & V. Chrz (Eds.), Kvalitativní přístup a metody ve vědách o člověku IV, (pp. 261–277). Univerzita Palackého v Olomouci.

Šupa, J. (2011). Od člověka k diagnóze a od diagnózy k člověku. Disertační práce. Fakulta sociálních studií, Masarykova univerzita, Brno. Retrieved from: https://is.muni.cz/…ei._Supa.pdf

Teräsahjo, T., & Salmivalli, Ch. (2003). “She is not actually bullied.” The discourse of harassment in student groups. Aggressive Behavior, 29(2), 134–154. https://doi.org/…002/ab.10045

Urbánek, E. (1989). Kritika fenomenologické sociologie. Univerzita Karlova.

Vybíral, Z. (2006). Psychologie jinak: Současná kritická psychologie. Academia.

Wilkinson, S. (2000). Women with breast cancer talking causes: Comparing content, biographical and discursive analyses. Feminism & Psychology, 10(4), 431–460. https://doi.org/…500010004003

Willig, C. (2008). Discourse analysis. In J. A. Smith (Eds.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods, (pp. 159–183). Sage/Open University.

Wilson, C., Nairn, R., Coverdale, J., & Panapa, A. (1999). Mental illness depictions in prime-time drama: identifying the discursive resources. Australian and New Zealand Journal of Psychiatry, 33, 232–239. https://doi.org/…1999.00543.x

Zábrodská, K. (2009). Variace na gender. Poststruktura­lismus, diskurzivní analýza a genderová identita. Academia.

Zábrodská, K. (2010). Diskurzivní analýza v soudobé sociální psychologii: teorie, koncepty a aplikace. Československá psychologie, 54(3), 249–262.

Zábrodská, K., & Petrjánošová, M. (2013). Metody diskurzivní analýzy. In T. Řiháček, I. Čermák, & R. Hytych (Eds.), Kvalitativní analýza textů: čtyři přístupy, (pp. 105–138). Masarykova univerzita.

Zobrazit celé Skrýt