Souvislosti spirituality a osobnostních vlastností u katolických věřících v ČR
Abstrakt
V naší studii jsme se zabývali otázkou, jak u katolíků žijících v České republice souvisí jejich osobnost a prožívání spirituality. Na vzorku 152 respondentů z řad katolické církve (kteří byli dále rozděleni podle míry ztotožnění se s církví) jsme zkoumali, jak spirituální dimenze Pražského dotazníku spirituality (PSQ) a Škály spirituální inteligence (SISRI-24) korelují s osobnostními dimenzemi Big Five a také, jak lze míru spirituality zjišťovanou těmito dotazníky predikovat z osobnostních vlastností. Dvě srovnávací skupiny tvořili duchovně založení respondenti nehlásící se k žádnému světovému náboženství (n = 50) a ateisté (n = 55). Celkem tvořilo výzkumný soubor 257 respondentů, z toho bylo 126 mužů a 128 žen, ve věku od 18 do 72 let. Průměrný věk byl 33,4 let (SD = 11,1). Výsledky ukázaly, že z osobnostních škál u katolíků nejtěsněji korelovala Otevřenost vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou Pražským dotazníkem spirituality (r(152) = 0,35; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(152) = 0,32; p < 0,01). Otevřenost vůči zkušenosti byla také nejsilnějším prediktorem celkové míry spirituality měřenou PSQ i celkové míry spirituální inteligence. U duchovně založených respondentů nehlásících se k žádnému světovému náboženství byla korelace Otevřenosti vůči zkušenosti s celkovou mírou spirituality měřenou PSQ (r(50) = 0,55; p < 0,01) i s celkovou mírou spirituální inteligence (r(50) = 0,74; p < 0,01) vyšší než u katolíků a Otevřenost vůči zkušenosti predikovala spiritualitu v obou případech silněji než u katolíků. Naše práce tak doplňuje předchozí výzkumy spirituality v českém prostředí a přináší nové poznatky o katolických věřících.
https://doi.org/10.29364/epsy.399
Klíčová slova
spiritualita, osobnostní vlastnosti, katolická církevLiteratura
Adamovová, L. (2006). Náboženský fundamentalismus z pohľadu osobnostních a kognitívnych charakteristík. In P. Halama, L. Adamovová, M. Hatoková, & M. Stríženec, Religiozita, spiritualita a osobnosť. Vybrané kapitoly z psychológie náboženstva. (pp. 55–103). Ústav experimentálnej psychológie SAV. https://psychologia.sav.sk/…osobnost.pdf
Beier, M. (2006). A Violent God-Image. An Introduction to the Work of Eugen Drewermann. The Continuum International Publishing Group Inc.
Carlucci, L., Tommasi, M., & Saggino, A. (2011). Socio-demographic five factor model variables as predictors of religious fundamentalism: An Italian study. Archive for the Psychology of Religion, 33(2), 253–268. https://doi.org/…61211X576609.
Českomoravská psychologická společnost. (2017). Etický kodex psychologické profese. https://cmpsy.cz/…-12-2017.pdf Dostatni, T., & Halík, T. (2011). Smířená různost (rozhovor). Portál.
Emmons, R. A. (1999). Religion and the psychology of personality: An introduction. Journal of Personality, 67(6), 873–888.
Flielingsdorf, K. (2010). Falešné představy o Bohu. (2nd ed.). Karmelitánské nakladatelství.
Halama, P. (2003). Zmysel života jako kognitívny fenomén: Je možné hovoriť o existenciálněj inteligencii? In I. Ruisel (Ed.), Inteligencia v roznych kontextoch. (pp. 37–52). Ústav experimentálnej psychológie SAV.
Halama, P. (2006). Existenciálna inteligencia v procese hľadania smyslu života. In I. Ruisel (Ed.), Úvahy o inteligencii a osobnosti. (pp. 111–130). Ústav experimentálnej psychológie SAV. http://www.psychologia.sav.sk/…sobnosti.pdf
Halík, T. (2002). Co je bez chvění, není pevné. Labyrintem světa s vírou a pochybností. Lidové noviny.
Halík, T. (2003). Oslovit Zachea. Lidové noviny.
Hamplová, D. (2013). Náboženství v české společnosti na prahu 3. tisíciletí. Karolinum.
Hřebíčková, M. & Jelínek, M. (2016). NEO-PI-3.NEO osobnostní inventář. Česká adaptace inventáře NEO-PI-3 autorů: P. T. Costa a R. R. McCrae. Hogrefe – Testcentrum.
Janošová, P. & Říčan, P. (2007). Dimenze eticko-spirituálního prožívání adolescentů. Psychológia a patopsychológia dieťaťa, 42(4), 323–337.
King, D. B. (2013). A Practical Guide to Spiritual Intelligence. http://www.thestateofus.net/…de_to_si.pdf
King, D. B. & DeCicco, T. L. (2009). A viable model and self-report Measure of spiritual intelligence. International Journal of Transpersonal Studies, 28(1), 68–85. http://dx.doi.org/…2009.28.1.68
King, D. B., Mara, C. A., DeCicco, & T. L. (2012). Connecting the spiritual and emotional intelligences: Confirming an intelligence criterion and assessing the role of empathy. International Journal of Transpersonal Studies, 31(1), 11–20. https://doi.org/…2012.31.1.11
Mareš, P., Rabušic, L., & Soukup, P. (2015). Analýza sociálněvědních dat (nejen) v SPSS. Masarykova univerzita.
McCrae, R. R. (1999). Mainstream personality psychology and the study of religion. Journal of Personality, 67(6), 1209–1218. https://doi.org/…7-6494.00088.
McHugh, A. S. (2016). Introverti v církvi. Karmelitánské nakladatelství.
Moravec, P. (2019). Souvislosti spirituality, osobnosti a dysfunkčního chování u českých katolíků. Dizertační práce. Masarykova univerzita.
Moravec, P. & Slezáčková, A. (2018). Psychometrické vlastnosti české verze škály Spirituální inteligence D. Kinga. Psychologie a její kontexty, 9(1), 83–100.
Moravec, P. & Slezáčková, A. (2019). Souvislosti osobnosti a spirituální inteligence v pojetí D. B. Kinga. In H. Georgi, A. Slezáčková, & D. Heller (Eds.), 36. Psychologické dny 2018: Hodnoty a psychologie (pp. 65–76). Českomoravská psychologická společnost. https://cmps.ecn.cz/…dny_2018.pdf
Piedmont, R. L. (1999). Does spirituality represent the sixth factor od personality? Spiritual transcendence and the Five Factor Model. Journal of Personality, 67(6), 985–1013. https://doi.org/…7-6494.00080.
Piedmont, R. L. & Wilkins, T. A. (2013). Spirituality, religiousness and personality: Theoretical foundations and empirical applications. In K. I. Pargament, APA Handbook of Psychology, Religion and Spirituality: Vol. 1. Context, Theory, and Research.
Pechová, O. (2011). Psychologie náboženství. Univerzita Palackého. https://docplayer.cz/…zenstvi.html
Pesche, K. (2004). Křesťanská etika. Vyšehrad.
Říčan, P. (2006). Spiritualita jako klíč k osobnosti a lidským vztahům. Československá psychologie, 50(2), 119–137.
Říčan, P. (2007). Psychologie náboženství a spirituality. Portál.
Říčan, P. & Janošová, P. (2010). Spirituality as a basic aspekt of personality: A cross-cultural verification of Piedmont´s model. The International Journal for the Psychology of Religion, 20(1), 2–13. https://doi.org/…610903418053.
Saroglou, V. (2002). Religion and the five factor of personality: A meta-analytic review. Personality and Individual Differences, 32(1), 15–25. doi.org/10.1016/S0191–8869(00)00233–6
Stríženec, M. (2005). Budeme zisťovať spirituálnu inteligenciu? Československýá psychologie, 49(4), 367–373.
Stríženec, M. (2007). Novšie psychologické pohľady na religiozitu a spiritualitu. Ústav experimentálnej psychológie SAV. http://www.psychologia.sav.sk/…itualitu.pdf
Steyffeller, l. L., & McNally, R. J. (1999). Fundamentalist and liberals: Personality characteristics of Protestant Christians. Personality and Social Differences, 24(4), 579–580. doi.org/10.1016/S0191–8869(97)00189-X
Vojtíšek, Z., Dušek, P., & Motl, J. (2012). Spiritualita v pomáhajících profesích. Portál.