Vznik forenzní psychologie v českých zemích

Veronika A. Polišenská ORCID logo

Abstrakt

Počátky vědních oborů jsou často spojovány s určitým definujícím momentem, jako je například publikace určité monografie či založení výzkumného institutu. V českých zemích se počátky psychologie tradují k akademickému roku 1921/1922, kdy František Krejčí (1858–1934) založil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Psychologický ústav, a počátky kriminologie se kladou do šedesátých let 20. století, kdy byl založen Výzkumný ústav kriminologický. Otázkou však zůstává, který moment definuje vznik forenzní psychologie v českých zemích. Cílem tohoto článku je zodpovědět si tuto otázku pomocí popisu multidiscipli­nárních počátků forenzní psychologie, stavu vědních oborů do roku 1939 a vytvoření časové linie publikací od roku 1918 do roku 1939 vztahujících se k forenzní psychologii. Na základě analýzy této časové linie publikací a s použitím šesti základních charakteristik vědecké disciplíny lze konstatovat, že vydání publikace Josefa Šejnohy Kriminální psychologie v roce 1930 je momentem, který definuje ustavení forenzní psychologie v českých zemích.

https://doi.org/10.29364/epsy.434

Klíčová slova

forenzní psychologie, kriminologie, Josef Šejnoha, František Krejčí

Literatura

Boroš, M. (2017). Profesor Vladimír Solnař: významná osobnosť vedy trestného práva (pripomienka jubilea). Právník, 2, 152–156.

Boukalová, H., Buriánek, J., Podaná, Z., Scheinost, M., & Fidesová, H. (2016). Česká kriminologie – dlouhá tradice, slibná současnost. Česká kriminologie, 1, 1–9.

Cach, J., & Váňová, R. (2000). Václav Příhoda (1889–1979). Život a dílo pedagoga a reformátora školství. Pedagogika, 3–12.

Čáda. F. (1926). Československá literatura právnická a státovědecká vydaná od počátku republiky v letech 1918–1925. Soupis knižní literatury a důležitých článků právnických a státovědeckých s doplňky za rok 1926. Bursík a Kohout.

Čelanský, V. (1932). Vyšetřovací metody bezpečnostní služby. Zemědělské knihkupectví A. Neubert.

Černocký, K. (1947). Psychologický slovník. Druhé opravené a doplněné vydání. J. Těšík.

Čírtková, L., & Červinka, F. (1994). Forenzní psychologie: psychologie pro soudce, advokáty, státní zástupce, vyšetřovatele, kriminalisty. Support.

Dianiška, G. (2011). Kriminológia. 2. rozšířené vydanie. Aleš Čeněk.

von Eckartshausen, C. (1791). Über die Notwendigkeit physiologischer Kenntnisse bei der Beurteilung der Verbrechen. München.

Fenyk, J., & Císařová, D. (2010). Meziválečné trestní právo a věda trestního práva v Československu. In J. Fenyk, D. Císařová, Československé právo a právní věda v meziválečném období (1918–1938) a jejich místo ve střední Evropě. Karolinum.

Forster, V. (1922). Vnímání prostoru. Česká mysl.

Forster, V. (1923). Mentální faktory zločinnosti. Naše doba.

Forster, V. (1924). Dnešní metody psychotechnické: předneseno na pražském mezinárodním kongresu pro vědecké řízení práce ve dnech 21–24. července 1924. Masarykova akademie práce.

Forster, V. (1926). Duševní poruchy a jejich léčení, psychopatologie a psychoterapie. Karel Voleský.

Galaš, R. (2019). Československé četnictvo 1918–1929. Academia.

Galla, K. (1966). Josef Váňa. Pedagogika, 6, 641–652.

Grassberger, R. (1956). Pioneers in criminology: Hans Gross (1847–1915). Journal of Criminal Law, Criminology and Police Science, 47(4), 397–405.

Gross, H. (1898). Kriminalpsycho­logie. Leuschner & Lubensky.

Havránek, J., & Pousta, Z. (Eds.). (1998). Dějiny Univerzity Karlovy 1918–1990 IV. Karolinum.

Hellwig, A. (1927). Psychologie und Vernehmungstechnik bei Tatbestandser­mittlungen. Eine Einführung in die forensische Psychologie für Polizeibeamte, Richter, Staatsanwälte, Sachverständige und Laienrichter. Langenscheidt.

Heretik, A. (2010). Forenzná psychológia pre psychológov, právnikov, lekárov a iné pomáhajúce profesie. Eurokodex.

Herfort, K. (1934). Dědičnost a puberta. Rozpravy Ústavu pro výzkum dítěte a dorůstající mládeže Českého pedologického ústavu hl. m. Prahy.

Herfort, K. (1918). Vrozené a časně získané choroby duševní. Zpráva o činnosti v Ernestinu od roku 1902–1918. Revue prof. Haškovce, 1–12.

Herfort, K. (1920). Psychopathologie dětství, nová věda lékařská. Časopis lékařů českých.

Herfort, K. (1921). Psychopathologie věku dětského, základní pojmy a otázky. Revue v neuropsycho­pathologii, lékařství sociálním, dědičnosti a eugenice, therapii. Heveroch, A. (1921). O poměru psychologie k psychiatrii.

Hladík, O. (2005). Mezinárodní kongres pro trestní právo a vězeňství v Praze. Historická penologie, 2, 1–5.

Hladík, O. (2006). Studijní cesta JUDr. Vladimíra Solnaře v letech 1923 a 1924. Historická penologie, 1, 4.

Hlaváček, J. (2008). Kriminalistický ústav a jeho publikační tvorba. http://www.krimi-servis.cz/…historie.pdf.

Horký, A. (2015). Dějiny ve vlastní režii. Příběh dějin Karlovy Univerzity v proměnách 20. století. Acta Universitas Carolinae – Historia Universitatis Carolinae Pragensis, 2, 17–80.

Hoskovec, J. (1998). Psychologická společnost v Československu (1927–1952). Československá psychologie, 52(6), 565–568.

Hoskovec, J., & Hoskovcová, S. (2000). Malé dějiny české a středoevropské psychologie. Portál.

Hoskovcová, S., Černá, M., & Šikl, R. (2020). Dějiny katedry psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Československá psychologie, 64 (Suppl. 1), 62–73. https://ceskoslovenskapsychologie.cz/…icle/view/67.

Hvozdík, S. (2015). Príspevok k dejinám psychológie na Slovensku. Vienala.

Chalupný, E., & Kypr. O. (1923). O trestu smrti. Sociální služba.

Jahodová, M. (2006). Mihailo Rostohar a jeho působení na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity.

Janotová, M. (2017). Daktyloskopie: historie, současnost a budoucnost. Diplomová práce: Právnická fakulta Univerzita Karlova.

Jíchová, J. (2014). Výzkum zločinu v Česku z pohledu geografie. Historická geografie, 40(1), 73–93.

Jirásková, O. (1981). Česká mysl: Bibliografie (1900–1947). Ústav pro filosofii a sociologii ČSAV, Praha.

Kafka, F. (1933). O psychobiologickém výzkumu v kriminologii. Sociální ústav.

Kallab, J. (1922). Příspěvky k dějinám trestního práva mládeže.

Kárník, Z. (2000, 2017). České země v éře první republiky (1918–1938) I.: Vznik, budování a zlatá léta republiky (1918–1929). Libri.

Kasper, T. (2019). Cesta k reformě školy: Historicko-systematický pohled na příkladu meziválečné pedagogické diskuse. Pedagogika, 69(3), 379–389.

Klabanová, M. (2013). Historie psychoterapie u nás. Bakalářská práce. Pražská vysoká škola psychosociálních studií.

Košťák, R. (1935). Učebnice pátrací taktiky. Státní tiskárna.

Král, J. (1937). Československá filosofie, nástin vývoje podle disciplin. Melantrich.

Krejčí, F. (1902). Psychologie I: základy psychologie I – vědoslovný úvod. Dědictví Komenského.

Krejčí, F. (1904). Psychologie II: Elementární jevy duševní, část první: čití a vnímání. Dědictví Komenského.

Krejčí, F. (1906). Psychologie III: Část druhá: představování (paměť a obrazivost). Dědictví Komenského.

Krejčí, F. (1910). Psychologie myšlení IV. Praha.

Krejčí, F. (1916). Psychologie cítění V. Praha.

Krejčí, F. (1926). Psychologie vůle VI. Praha.

Kubicová, B. (2020). Život a dílo prof. MUDr. Karla Herforta a jeho význam pro speciální pedagogiku. Bakalářská práce. Pedagogická fakulta. Univerzita Palackého v Olomouci.

Lebeda, J. (1931). Učebnice kriminalistiky. 1. vyd. J. Odvárka.

Liles, D. H., Johnson, M. E., & Meade, L. (1995). The enterprise engineering discipline. Proceedings of the Society for Enterprise Engineering. Orlando.

Machálková, A. (2014). Normální a patologické v české společnosti 20. a 30. let. Diplomová práce. Fakulta humanitních studií. Univerzita Karlova.

Machalová, T. (2007). K odkazu Jaroslava Kallaba. Právně-filozofická východiska trestní politiky v procesu evropské integrace. Aleš Čeněk.

Marečková, M. (2003, 2004). Přínos Františka Čády k české kodikologii. Acta Universitatis Palackianae Olomucensis. Facultas Iuridica. 5–6, 346–353.

Marešová, A. (2011). Resortní statistiky – základní zdroj informací o kriminalitě v České republice. Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Marešová, A. (2014). Co se lze dozvědět z materiálů o kriminalitě od dob konce Rakousko-Uherska, za období 1. světové války a I. republiky. Historická penologie, 1, 21–44.

Marešová, A. (2018). Kriminologický výzkum. In I. Zoubková a kol. (Eds.), Aktuální problémy kriminologie. Policejní akademie České republiky v Praze.

Maršálek, J. (2012). Historie sociologie a historie věd: Čekání na společný příběh. Sociální studia,1, 45–74.

Miřička, A. (1932). O trestním soudnictví nad mládeží – zákon ze dne 11. března 1931 č. 48 Sb. zn a n. s důvodovými zprávami, prováděcími nařízeními a souvisícími zákony. Tiskařské a vydavatelské akciové společnosti.

Mrázek, K. (1933). Trestní právo, škola a učitel. O trestním soudnictví nad mládeží. Typia.

Murdza, K. (2015). Sociologicko-kriminologické tradície a vzájomné inšpirácie. In M. Jurisová, M. Ondicová (Eds.), Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie “Kriminológia ako samostatný vedný odbor v rovine vedeckovýskumnej a akademickej výčby na vysokých školách v Slovenskej republike, Českej republike a Poĺskej republike. Bratislava.

Musil, J. (2005). Cyril Stejskal – Život a dílo. Rozvoj péče o mládež v Čechách do okupace. Společnost J. L. Fischera.

Nakonečný, M. (2019). Dějiny psychologie do konce 19. století. Triton.

Nešpor, Z. a kol. (2014). Dějiny české sociologie. Academia.

Paleček, L. (2010). 130. výročí narození právníka a humanisty JUDr. Františka Kočího. Historická penologie, 3, 10–28.

Paulík, K., & Oľhová, S. (2020). Významní představitelé historie psychologie práce a organizace. Československá psychologie, 64 (Suppl. 1), 74–85. https://ceskoslovenskapsychologie.cz/…icle/view/68.

Petříková, J. (1998). Grafologie – mýtus a realita. Sborník prací filozofické fakulty Brněnské univerzity. Studia minora facultatis philosophicae universitatis brunensis, P2.

Placht, O., & Havelka, F. (1932). Předpisy pro vysoké školy republiky Československé­. Praha.

Plháková, A. (2006). Dějiny psychologie. Grada.

Polišenská, V. A. (2019a). Forenzní psychologie v české psychologické literatuře – náhled do historie do začátku druhé světové války. E-psychologie, 13(1), 32–47. https://doi.org/…364/epsy.337.

Polišenská, V. A. (2019b). Forenzní psychologie: teorie a praxe. VŠFS.

Poppeová, D., & Zelinka, A. (1922). Učebnice grafologie: Co prozrazuje rukopis člověka? Praha.

Povondra, J., & Pinkas, O. (1922). Pokyny pro službu pátrací a daktyloskopickou bezpečnostních orgánů. Kroměříž.

Procházka, F. (1925). O žaláři, jeho dějinách a organizaci. Vesmír.

Procházka, F. (1925). Rozpravy o zločincích jako úvod do kriminální psychologie a sociologie. Hornicko-hutnické nakladatelství.

Protiwenský, F. (1920). Nauka o daktyloskopii a popisování osob. Weinfurter.

Příhoda, V. (1928). Korelace inteligence a mravnosti. Škola vysokých studií pedagogických.

Ráliš, A. (1928). Grafické tabulky o zločinnosti a průběhu početí na Výstavě Soudobé Kultury v Brně. Věstník čs. společnosti pro právo trestní, 4, 53.

Ráliš, A. (1931). Studie o příčetnosti. Bratislava.

Rostohar, M. (1928). Studie z vývojové psychologie. Filosofická fakulta, Brno.

Rybář, M. (2001). Základy kriminalistiky. Aleš Čeněk.

Saudek, R. (1925). Psychologie písma. Orbis.

Saudek, R. (1925). Vědecká grafologie. Orbis.

Saudek, R. (1933). Zločin v písmě: grafologie v soudní síni. Orbis.

Schaumann, J. (1792). Ideen zu einer Kriminalpsycho­logie. Halle: Gebauer.

Scheinost, M. a kol. (2010). Kriminalita očima kriminologů. Institut pro kriminologii a sociální prevenci.

Schelle, K., Vojáček, L., & Knoll, V. (2016). České právní dějiny. 3 vydání. Aleš Čeněk.

Schermann, R. (1937). Písmo nelže. J. Albert.

Scholz, O. (1927). Zločinnost mládeže ve světle statistiky. Věstník čs. společnosti pro právo trestní, 3, 39–57.

Solnař, V. (1921). Z dějin českého zemského práva trestního. Praha.

Solnař, V. (1925). Neurčité odsouzení. Praha.

Solnař, V. (1931). Zločinnost v zemích českých v létech 1914–1922. Nákladem knihovny sborníku věd právních a státních.

Solnař, V. (1933). Třetí mezinárodní sjezd pro trestní právo v Palermu. Právník, 72, 279–289.

Souček, R. (1924). Psychologie všeobecná, vývoj psychologie a základní otázky.

Souček, R. (1930). Kapitoly z praktické psychologie. Melantrich.

Soukup, L. (2009). August Miřička. In P. Skřejpková (ed.), Antologie československé právní vědy v letech 1918–1939. Linde.

Stehlík, J. (1925). Trestní statistika z Čech, Moravy a Slezka v letech 1919–1922. Československá statistika, svazek 25, řada V. Trestní statistika, sešit 2. Státní úřad statistický. Knihkupectví Bursík a Kohout.

Stejskal, C. (1924). Z psychologie puberty a jinošství. Praha.

Straus, J., & Vavera, F. (2005). Dějiny forenzní psychologie v českých zemích. Policista, 11(8), příl. s. I-X.

Straus, J., Vavera, F., Dlouhý, M., Hlaváček, J., & Machutová, M. (2012). Dějiny kriminalistiky. Aleš Čeněk.

Švancara, J. (1995). Anticipace „mentální reprezentace“ v pracích brněnské psychologické školy. Sborník prací Filosofické fakulty Brněnské university. Studia Minora Facultatis Philosophicae Universitatis Brunensis I, 29, 19–24.

Šejnoha, J. (1932). Zpráva o českém vězeňství. MS, Praha.

Šejnoha, J. (1930). Kriminální psychologie. 1. vyd. Redakce časopisu Československý detektiv.

Šejnoha, J. (1932). Kriminální taktika. 1. vyd. J. Gusek.

Šejnoha, J. (1936). Systém kriminalistického vzdělání. 1. vyd. Nakladatel Fr. Kodym.

Šeracký, F. (1932). Psychologická charakterologie. Česká mysl.

Šikl, R., & Vobořil, D. (2020). Dějiny československé psychologie v údajích a číslech. Československá psychologie, 64, Supplement 1, 3–42. https://ceskoslovenskapsychologie.cz/…icle/view/65.

Štverák, V. (1983). Stručné děijny pedagogiky. SPN.

Továrek, M. (2017). Knihy zkušebních protokolů státních zkušebních komisí při PF UK (1905–1952). Dílčí inventář. Archiv Univerzity Karlovy. https://is.cuni.cz/…93151127177/?….

Trnka, T. (1929). Člověk a svět. Aventinum.

Turayová, Y. (2015). Kriminológia ako súčasť akademického vzdelávania právnikov. In M. Jurisová, M. Ondicová (Eds.), Zborník z medzinárodnej vedeckej konferencie “Kriminológia ako samostatný vedný odbor v rovine vedeckovýskumnej a akademickej výčby na vysokých školách v Slovenskej republike, Českej republike a Poĺskej republike. Bratislava.

Uhlík, J. (2006). Historie veznění a vězeňství v Čechách. Institut vzdělávání Vězeňské služby v ČR.

Váňa, J. (1933). Měření inteligence. Praha.

Veselá, J. (1928). K psychologii svědecké výpovědi. Plzeň.

Veselá, J. (1928). Obviněný jako předmět trestního řízení a psychologické metody zjišťování skutkových okolností. Věstník Československé společnosti pro trestní právo. Praha.

Vichrová, M. (2005). Pedagog v totalitních režimech 20. století. Život a dílo Cyrila Stejskala (1890–1969). Bakalářská práce. Filozofická fakulta. Masarykova univerzita.

Zobrazit celé Skrýt