Dostupnost psychologické péče v pobytových zařízeních pro seniory: online dotazníkové šetření
Abstrakt
Úvod. Populace stárne, což zvyšuje potřebu komplexní péče
seniorů v zařízeních dlouhodobé péče. Psychologická podpora
představuje důležitou součást této služby, avšak v České republice
není legislativně zakotvena. Cílem této studie bylo zmapovat dostupnost
psychologické péče v domovech pro seniory a domovech se zvláštním
režimem, analyzovat formy a rozsah spolupráce s psychologickými službami a
odhalit překážky, které brání jejímu poskytování.
Metody. Online dotazníky byly rozeslány do 471 zařízení
dlouhodobé péče v České republice. Bylo získáno 205 odpovědí (44 %),
které byly analyzovány pomocí deskriptivní statistiky a tematické analýzy
otevřených otázek. Data byla sbírána anonymně a na základě provedené
kontroly nepředpokládáme, že by z jednoho zařízení pocházelo více
odpovědí. Dotazník se zaměřil na přítomnost psychologů, formy a rozsah
spolupráce a důvody absence psychologické péče.
Výsledky. 33 % (67 z 205), uvedlo, že nad tím ani neuvažovali.
28 % (58 z 205) uvedlo, že zajišťuje psychologickou péči a 7 %
přiznává, že přítomnost psychologa nepokrývá veškerou poptávku.
Nejčastější formou spolupráce byla externí činnost (OSVČ) nebo dohody
o pracovní činnosti, dvě zařízení zaměstnávají psychologa na hlavní
pracovní poměr. Tematická analýza odhalila pět hlavních překážek:
systémové překážky; finanční důvody; limity v dostupnosti psychologů;
nepotřebnost a nepochopení role psychologa; nahrazování jinými rolemi.
Závěr. Přechod do pobytového zařízení je pro mnoho seniorů
významným stresorem spojeným se ztrátou autonomie, sociálních vazeb a
změnou prostředí, což může vést k psychické nepohodě či zhoršení
duševního zdraví. Právě proto je nezbytné, aby psychologická péče byla
součástí multidisciplinárního přístupu v každém zařízení
dlouhodobé péče. Výsledky této studie však naznačují, že přítomnost
psychologů v zařízeních dlouhodobé péče není běžně zajišťována.
Je nezbytné legislativně ukotvit pozici psychologa v těchto zařízeních a
zlepšit vzdělávání psychologů v oblasti stáří a stárnutí Zapojení
psychologů do týmu poskytujícího péči je klíčové pro zajištění
komplexní podpory odpovídající potřebám stárnoucí populace.
https://doi.org/10.29364/epsy.518
Klíčová slova
psychologická péče, zařízení dlouhodobé péče, senioři, geropsychologie, bariéry péčeLiteratura
Česko v datech. (2022, 15. 8.). Duševní zdraví. https://www.ceskovdatech.cz/…evni-zdravi/
Český statistický úřad. (2023). Sociální služby. https://csu.gov.cz/socialni-sluzby
Čížková, J., & Pecnová, I. (2024). Jak může vypadat spolupráce psychologa a sociálního pracovníka v zařízeních dlouhodobé péče? Sociální pracovník, 2024(6), 7–9.
DeRyke, S. C., Wieland, D., Wendland, C. J., & Helgeson, D. (1991). Psychologists serving elderly in long-term facilities. Clinical Gerontologist, 10(4), 35–48. https://doi.org/…018v10n04_05
Holmerová, I. & a kol. (2015). Dlouhodobá péče: geriatrické aspekty a kvalita. Grada.
Holmerová, I., Vaňková, E., Dragomirecká, E., Janečková, H., & Valenta, P. (2006). Depresivní syndrom u seniorů, významný a dosud nedoceněný problém. Psychiatrie pro praxi, 4, 175–177. https://www.solen.cz/…06/04/01.pdf
Hyerstay, B. J. (1979). The role of a psychologist in a nursing home. Professional Psychology, 10(1), 36–41. https://doi.org/…7028.10.1.36
Ministerstvo práce a sociálních věcí. (2023). Registr poskytovatelů služeb. https://www.mpsv.cz/…atelu-sluzeb
Molinari, V., Edelstein, B. A., Gibson, R., Lind, L., Norris, M. P., Carney, K. O., Bush, S. S., Heck, A. L., Moye, J., Gordon, B. H., & Hiroto, K. (2021). Psychologists in Long-Term Care (PLTC) Guidelines for Psychological and Behavioral Health Services in Long-Term Care Settings. Professional Psychology: Research and Practice, 52(1), 34–45. https://doi.org/…7/pro0000298
Moye, J., Karel, M. J., Stamm, K. E., Qualls, S. H., Segal, D. L., Tazeau, Y. N., & DiGilio, D. A. (2019). Workforce analysis of psychological practice with older adults: Growing crisis requires urgent action. Training and Education in Professional Psychology, 13(1), 46–55. https://doi.org/…7/tep0000206
National Institute on Aging. (2021, July 7). Depression and Older Adults. https://www.nia.nih.gov/…older-adults
PLTC – Psychologists in Long-Term Care. (2024). https://www.pltcweb.org/
Polacsek, M., & Woolford, M. (2022). Strategies to support older adults’ mental health during the transition into residential aged care: A qualitative study of multiple stakeholder perspectives. BMC Geriatrics, 22(1), 151. https://doi.org/…-022-02859-1
Reimerová, K., Petrová Kafková, M., & Vidovićová, L. (2023). Výsledky výběrového šetření RESTABUS: Inovativní cesty definice, měření prevalence a řešení seniorského abusu v ČR. Souhrnná výzkumná zpráva. Masarykova univerzita. https://munispace.muni.cz/…og/book/2264
Valentová, V. (2018, 22. 10.). Specifika psychoterapie u seniorů. Seniorzone.cz. Verlag Dashöfer.
WHO. (2024, 1. 10.). Ageing and health. https://www.who.int/…g-and-health
Winkler, P., Formánek, T., Mladá, K., & Evans Lacko, S. (2021). Development of public stigma toward people with mental health problems in Czechia 2013–2019. European Psychiatry: The Journal of the Association of European Psychiatrists, 64(1), e52. https://doi.org/…sy.2021.2226