Subjektivní prožívání abstinence a kvalita života u pacientů po léčbě závislosti na psychoaktivních látkách
Abstrakt
Cíl: Výzkumná studie si klade za cíl prozkoumat kvalitu života
klientů, kteří absolvovali léčbu závislosti a aktuálně abstinují.
Zaměřuje se na subjektivní vnímání kvality života v různých
oblastech – fyzické a psychické zdraví, mezilidské vztahy, pracovní
život, duchovní oblast a životní spokojenost – a na faktory, které
kvalitu života pozitivně nebo negativně ovlivňují.
Materiál a metoda: Výzkum měl kvalitativní design. Jednalo se
o případové studie. Metodou sběru byly polostrukturované rozhovory.
Výzkumný soubor tvořilo pět respondentů, kteří absolvovali léčbu
závislosti a nacházeli se ve fázi abstinence. Data byla analyzována
interpretativní fenomenologickou analýzou.
Výsledky: Všichni respondenti vnímali abstinenci jako důležitý
faktor pozitivní změny v životě. Abstinence přispěla k lepšímu
zdraví, zlepšení rodinných vztahů, vyšší pracovní motivaci a
stabilitě. Mezi protektivní faktory byly identifikovány podpora blízkých,
terapeutická péče a smysluplné trávení volného času. Rizikovými faktory
byly stres, osamělost a sociální stigma. Kvalita života však zůstává
subjektivní a závisí na míře osobní spokojenosti a na vnitřní
motivaci.
Závěr: Výsledky poukazují na to, že kvalita života po léčbě
závislosti se může výrazně zlepšit, pokud klienti najdou oporu ve svém
okolí, mají přístup k následné péči a smysluplně naplní svůj život.
Důležitým zjištěním je význam celostního přístupu k léčbě
závislosti, který zohledňuje nejen biologické a psychické aspekty, ale
i sociální a duchovní dimenze života klienta. Práce rovněž upozorňuje
na důležitost snižování stigmatizace osob po léčbě závislosti, která
brání jejich plnohodnotnému začlenění do společnosti.
Hlavní zjištění:
• Kvalita života po léčbě závislosti se výrazně zlepšuje s oporou
v okolí, s přístupem k následné péči a smysluplnou náplní
života.
• Celostní přístup k léčbě, zohledňující biologické, psychické
aspekty, sociální a duchovní dimenze života, je významným činitelem.
• Snižování stigmatizace osob po léčbě závislosti, bránící
plnohodnotnému začlenění do společnosti, je důležité.
https://doi.org/10.29364/epsy.554
Klíčová slova
závislost na psychoaktivních látkách, abstinence, léčba závislosti, kvalita života, interpretativní fenomenologická analýza (IPA)Literatura
Antonucci, T., Akiyama, H., & Takahashi, K. (2004). Attachment and close relationships across the life span. Attachment & Human Development, 6(4), 353–370. https://doi.org/…042000303136
Arbour, S., Hambley, J., & Ho, V. (2011).Predictors and outcome of aftercare participation of alcohol and drug users completing residential treatment. Substance Use & Misuse, 46(10), 1275–1287. https://doi.org/….2011.572941
Best, D., Andersson, C., Irving, J., & Edwards, M. (2017). Recovery identity and wellbeing: Is it better to be ‘recovered’or ‘in recovery’? Journal of Groups in Addiction & Recovery, 12(1), 27–36. https://doi.org/…2016.1272071
Best, D., Gow, J., Knox, T., Taylor, A., Groshkova, T., & White, W. (2012). Mapping the recovery stories of drinkers and drug users in Glasgow: Quality of life and its associations with measures of recovery capital. Drug and Alcohol Review, 31(3), 334–341. https://doi.org/…2011.00321.x
Bratu, M. L., Sandesc, D., Anghel, T., Tudor, R., Shaaban, L., Ali, A., Toma, A.O., Bratosin, F., Turcu, I., Gantsa, R.M.F., Bondrescu, M., & Barata, P. I. (2023). Evaluating the aspects of quality of life in individuals with substance use disorder: a systematic review based on the WHOQOL questionnaire. Journal of Multidisciplinary Healthcare, 4265–4278. https://doi.org/…JMDH.S440764
Colpaert, K., De Maeyer, J., Broekaert, E., & Vanderplasschen, W. (2013). Impact of addiction severity and psychiatric comorbidity on the quality of life of alcohol-, drug, and dual-dependent persons in residential treatment. European Addiction Research, 19(4), 173–183. https://doi.org/…59/000343098
Crisp, A., Gelder, M., Goddard, E., & Meltzer, H. (2005). Stigmatization of people with mental illnesses: a follow-up study within the Changing Minds campaign of the Royal College of Psychiatrists. World Psychiatry, 4(2), 106. Získané z https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/…/PMC1414750/
Cloud, W., & Granfield, R. (2008). Conceptualizing recovery capital: Expansion of a theoretical construct. Substance Use & Misuse, 43(12–13), 1971–1986. https://doi.org/ 10.1080/10826080802289762
Decker, K. P., Peglow, S. L., Samples, C. R., & Cunningham, T. D. (2017). Long-term outcomes after residential substance use treatment: Relapse, morbidity, and mortality. Military Medicine, 182(1–2), 1589–1595. https://doi.org/…D-D-15-00560
De Maeyer, J., Vanderplasschen, W., & Broekaert, E. (2010). Quality of life among opiate dependent individuals: A review of the literature. International Journal of Drug Policy, 21(5), 364–380. https://doi.org/….2010.01.010
Del Rosal, E., González-Sanguino, C., Bestea, S., Boyd, J., & Muñoz, M. (2021). Correlates and consequences of internalized stigma assessed through the Internalized Stigma of Mental Illness Scale for people living with mental illness: A scoping review and meta-analysis from 2010. Stigma and Health, 6(3), 324. https://doi.org/…7/sah0000267
Dragomirecká, E., & Bartoňová, J. (2006). WHOQOL-BREF, WHOQOL-100: World Health Organization Quality of Life Assessment: příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. Praha: Psychiatrické centrum.
Evans-Lacko, S., Brohan, E., Mojtabai, R., & Thornicroft, G. (2012). Association between public views of mental illness and self-stigma among individuals with mental illness in 14 European countries. Psychological Medicine, 42(8), 1741–1752. https://doi.org/…-2458-12-489
European Federation of Psychologists’ Associations. (2025). Meta-code of ethics. https://www.efpa.eu/…-code-ethics
Havassy, B. E., Wasserman, D. A., & Hall, S. M. (1995). Social relationships and abstinence from cocaine in an American treatment sample. Addiction, 90(5), 699–710. https://doi.org/…5.90569911.x
Johannessen, D. A., Nordfjærn, T., & Geirdal, A. Ø. (2019). Change in psychosocial factors connected to coping after inpatient treatment for substance use disorder: a systematic review. Substance Abuse Treatment, Prevention, and Policy, 14, 1–15. https://doi.org/…1-019-0210-9
Kalina, K. (2001). Mezioborový glosář pojmů z oblasti drog a drogových závislostí. Filia nova.
Kalina, K. (2003). Drogy a drogové závislosti: mezioborový přístup. Úřad vlády České republiky.
Koob, G. F., & Volkow, N. D. (2016). Neurobiology of addiction: a neurocircuitry analysis. The Lancet Psychiatry, 3(8), 760–773. https://doi.org/…6(16)00104-8
Kohnová, D. (2025). Kvalita života klientů po absolvované léčbě závislosti na psychoaktivních látkách. [Diplomová práce] Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta. https://theses.cz/…hnova_DP.pdf
Laudet, A. B., Becker, J. B., & White, W. L. (2009). Don’t wanna go through that madness no more: Quality of life satisfaction as predictor of sustained remission from illicit drug misuse. Substance Use & Misuse, 44(2), 227–252. https://doi.org/…080802714462
Litt, M. D., Kadden, R. M., Kabela-Cormier, E., & Petry, N. (2007). Changing network support for drinking: Initial findings from the Network Support Project. Journal of Consulting and Clinical Psychology, 75(4), 542. https://doi.org/…06X.75.4.542
Longabaugh, R., Wirtz, P. W., Zywiak, W. H., & O'Malley, S. S. (2010). Network support as a prognostic indicator of drinking outcomes: The COMBINE study. Journal of Studies on Alcohol and Drugs, 71(6), 837. https://doi.org/….2010.71.837
Luyckx, K., Goossens, E., Rassart, J., Apers, S., Vanhalst, J., & Moons, P. (2014). Parental support, internalizing symptoms, perceived health status, and quality of life in adolescents with congenital heart disease: influences and reciprocal effects. Journal of Behavioral Medicine, 37, 145–155. https://doi.org/…5-012-9474-5
Manuel, J. I., Yuan, Y., Herman, D. B., Svikis, D. S., Nichols, O., Palmer, E., & Deren, S. (2017). Barriers and facilitators to successful transition from long-term residential substance abuse treatment. Journal of Substance Abuse Treatment, 74, 16–22. https://doi.org/….2016.12.001
Manning, V., Garfield, J. B., Lam, T., Allsop, S., Berends, L., Best, D., Buykx, P., Room, R., & Lubman, D. I. (2019). Improved quality of life following addiction treatment is associated with reductions in substance use. Journal of Clinical Medicine, 8(9), 1407. https://doi.org/…0/jcm8091407
Martinelli, T. F., Nagelhout, G.E., Bellaert, L., Best, D., Vanderplasschen, W., & van de Mheen, D. (2020). Comparing three stages of addiction recovery: Long-term recovery and its relation to housing problems, crime, occupation situation, and substance use. Drugs: Education, Prevention and Policy, 27(5), 387–396. https://doi.org/…2020.1779182
Miovský, M. (2006). Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Grada Publishing.
Moos, R. H., & Moos, B. S. (2007). Protective resources and long-term recovery from alcohol use disorders. Drug and Alcohol Dependence, 86(1), 46–54. https://doi.org/….2006.04.015
Muller, A. E., Skurtveit, S., & Clausen, T. (2017). Building abstinent networks is an important resource in improving quality of life. Drug and Alcohol Dependence, 180, 431–438. https://doi.org/….2017.09.006
Neale, J., Finch, E., Marsden, J., Mitcheson, L., Rose, D., Strang, J., & Wykes, T. (2014). How should we measure addiction recovery? Analysis of service provider perspectives using online Delphi groups. Drugs: Education, Prevention and Policy, 21(4), 310–323. https://doi.org/….2014.918089
Pettersen, H., Landheim, A., Skeie, I., Biong, S., Brodahl, M., Benson, V., & Davidson, L. (2018). Why do those with long-term substance use disorders stop abusing substances? A qualitative study. Substance Abuse: Research and Treatment, 12. https://doi.org/…221817752678
Quinn, D. M., & Earnshaw, V. A. (2013). Concealable stigmatized identities and psychological well‐being. Social and Personality Psychology Compass, 7(1), 40–51. https://doi.org/…1/spc3.12005
Ritsher, J. B., & Phelan, J. C. (2004). Internalized stigma predicts erosion of morale among psychiatric outpatients. Psychiatry Research, 129(3), 257–265. https://doi.org/….2004.08.003
Rudolf, H., & Watts, J. (2002). Quality of life in substance abuse and dependency. International Review of Psychiatry, 14(3), 190–197. https://doi.org/…260220144975
Rush, B., Tremblay, J., & Brown, D. (2019). Development of a needs-based planning model to estimate required capacity of a substance use treatment system. Journal of Studies on Alcohol and Drugs, (18), 51–63. https://doi.org/….2019.s18.51
Ryan, C. F., & White, J. M. (1996). Health status at entry to methadone maintenance treatment using the SF‐36 health survey questionnaire. Addiction, 91(1), 39–45. https://doi.org/…996.911397.x
Sanders, C., Egger, M., Donovan, J., Tallon, D., & Frankel, S. (1998). Reporting on quality of life in randomised controlled trials: bibliographic study. BMJ, 317(7167), 1191–1194. https://doi.org/…17.7167.1191
Sannibale, C., Hurkett, P., Bossche, E.V.D., O'Connor, D., Zador, D., Capus, C., & McKenzie, M. (2003). Aftercare attendance and post-treatment functioning of severely substance dependent residential treatment clients. Drug and Alcohol Review, 22(2), 181–190. https://doi.org/…230100100624
Simoneau, H., Kamgang, E., Tremblay, J., Bertrand, K., Brochu, S. & Fleury, M.J. (2018). Efficacy of extensive intervention models for substance use disorders: A systematic review. Drug and Alcohol Review, 37, 246–262. https://doi.org/…11/dar.12590
Smith, J. A., Osborn, M. (2003). Interpretative phenomenological analysis. In J. A. Smith (Ed.), Qualitative psychology: A practical guide to research methods (s. 53–80). Sage.
Strada, L., Schmidt, C. S., Rosenkranz, M., Verthein, U., Scherbaum, N., Reimer, J., & Schulte, B. (2019). Factors associated with health-related quality of life in a large national sample of patients receiving opioid substitution treatment in Germany: A cross-sectional study. Substance Abuse Treatment, Prevention, and Policy, 14, 1–14. https://doi.org/…1-018-0187-9
Torrens, M., San, L., Martinez, A., Castillo, C., & Alonso, J. (1997). Use of the Nottingham Health Profile for measuring health status of patients in methadone maintenance treatment. Addiction, 92(6), 707–716. https://doi.org/…97.tb02937.x
Wasserman, D. A., Stewart, A. L., & Delucchi, K. L. (2001). Social support and abstinence from opiates and cocaine during opioid maintenance treatment. Drug and Alcohol Dependence, 65(1), 65–75. https://doi.org/…6(01)00151-X