Kritické hodnocení sociopolitické interpretace distresu

Ella Marie Tõevere ORCID logo
Institute of Psychology, Tartu University, Tartu, Estonia

Sociální normy a politické systémy formují chápání duševních poruch a abnormality, a proto je důležité zohledňovat i jejich podíl při vysvětlování distresu. Sociopolitický interpretační rámec sice zohledňuje faktory, které biomedicínské interpretace často opomíjejí, může však podporovat přesvědčení, že utrpení je způsobeno primárně externími faktory. V textu předkládám argumenty, proč by sociální a politické podmínky měly být chápány spíše jako rizikové faktory než jako determinanty distresu, neboť výhradní spoléhání na systémová vysvětlení může oslabovat osobní odpovědnost a vykreslovat jednotlivce jako pasivní oběti sil, které nemohou ovlivnit. Pokud je utrpení interpretováno jako důsledek vnějších příčin, úleva se navíc stává stále více závislou na institucionálních a politických intervencích. Tato závislost na třetích stranách může omezovat způsoby, jakými lidé chápou utrpení a jak k němu přistupují, a zároveň posilovat narativy o vlastní roli oběti. Pokud jsou příčiny utrpení i možnosti jeho zmírnění připisovány vnějším systémům a intervencím prostřednictvím intervence třetích stran, může to vést k oslabení vnímané autonomie a osobní odpovědnosti za vlastní změnu. Cílem interpretace utrpení by neměla být volba mezi teoretickými perspektivami, ale jejich kombinace – a zohlednění osobní autonomie. V závěru doporučuji pluralistický přístup, který zahrnuje více interpretačních rámců jako vyváženější, méně odosobňující vysvětlení distresu, který připouští širší škálu možností jeho zmírnění.
Článek obsahuje rovněž českou verzi.

https://doi.org/10.29364/epsy.562

(Článek je v anglickém jazyce)

Klíčová slova

sociopolitická interpretace, viktimizace, osobní aktérství, explanační rámce

Literatura

Alexander, K. T. (2024). The “anti-work” movement: Articulating a challenge to the Protestant work ethic. Peitho, 26(2), 162–177. https://cfshrc.org/…-work-ethic/

Alper, M., Rauchberg, J. S., Simpson, E., Guberman, J., & Feinberg, S. (2025). TikTok as algorithmically mediated biographical illumination: Autism, self-discovery, and platformed diagnosis on #autisktok. New Media & Society, 27(3), 1378–1396. https://doi.org/…448231193091

Beeker, T., Mills, C., Bhugra, D., Te Meerman, S., Thoma, S., Heinze, M., & Von Peter, S. (2021). Psychiatrization of Society: A Conceptual Framework and Call for Transdisciplinary Research. Frontiers in Psychiatry, 12, 645556. https://doi.org/….2021.645556

Brencio, F. (2026). Political Ideology, Collective Emotions and Diagnosis in Psychiatry. In G. Ikkos & T. Becker (Eds.), Psychiatry after Kraepelin (pp. 151–164). Springer Nature Switzerland. https://doi.org/…2-09475-9_10

Brinkmann, S. (2014). Languages of suffering. Theory & Psychology, 24(5), 630–648. https://doi.org/…354314531523

Campbell, B., & Manning, J. (2014). Microaggression and Moral Cultures. Comparative Sociology, 13(6), 692–726. https://doi.org/…330-12341332

Cikara, M. (2016). Concept Expansion as a Source of Empowerment. Psychological Inquiry, 27(1), 29–33. https://doi.org/…2016.1111830

Deacon, B. J. (2013). The biomedical model of mental disorder: A critical analysis of its validity, utility, and effects on psychotherapy research. Clinical Psychology Review, 33(7), 846–861. https://doi.org/….2012.09.007

Drescher, J. (2015). Out of DSM: Depathologizing Homosexuality. Behavioral Sciences, 5(4), 565–575. https://doi.org/…90/bs5040565

Fraser, N. (1999). Social Justice in the Age of Identity Politics: Redistribution, Recognition, and Participation. In L. Ray & A. Sayer, Culture and Economy after the Cultural Turn (pp. 25–52). SAGE Publications Ltd. https://doi.org/…446218112.n2

Fried, E. I. (2022). Studying Mental Health Problems as Systems, Not Syndromes. Current Directions in Psychological Science, 31(6), 500–508. https://doi.org/…214221114089

Glushkova, N., Semenova, Y., & Sarria-Santamera, A. (2023). Editorial: Public health challenges in post-Soviet countries during and beyond COVID-19. Frontiers in Public Health, 11, 1290910. https://doi.org/…2023.1290910

Luty, J. (2014). Psychiatry and the dark side: Eugenics, Nazi and Soviet psychiatry. Advances in Psychiatric Treatment, 20(1), 52–60. https://doi.org/…p.112.010330

Pisl, V., Starcevic, V., Horacek, J., Vevera, J., & Beeker, T. (2026). Beyond awareness: Mental health promotion requires epistemic diversity, not pathologization. Frontiers in Psychiatry, 17, 1775419. https://doi.org/…2026.1775419

Te Meerman, S., Freedman, J. E., & Batstra, L. (2022). ADHD and reification: Four ways a psychiatric construct is portrayed as a disease. Frontiers in Psychiatry, 13, 1055328. https://doi.org/…2022.1055328

Timbro. (2024). TIMBRO Authoritarian Populism Index 2024. EPICENTER. https://www.epicenternetwork.eu/…-index-2024/

Watters, E. (2010). Crazy like us: The globalization of the American psyche. Free Press.

World Health Organization. (2025). World report on social determinants of health equity: executive summary (WHO Reference Number: B09387). World Health Organization. https://www.who.int/…789240107588

Zobrazit celé Skrýt