Tělesně prožívané reakce při poslechu hudby: dotazníkové šetření na českém vzorku

Roman Mlejnek

Abstrakt

Vztah emocí a hudby je aktuálním tématem hudební psychologie a důležitý přístup zde představuje zkoumání tělesně prožívaných reakcí, jako jsou mrazení (chills), slzení, bušení srdce apod. Dotazníkové šetření vycházející metodologicky ze dvou zahraničních studií (Sloboda, 1991; Schönberger, 2006) z části potvrdilo jejich výsledky, v některých zjištěních se však s nimi rozchází. Častější prožívání tělesných reakcí při hudbě u žen, které zjistily předchozí studie, tento výzkum potvrzuje pouze u respondentů starších třiceti let a poukazuje na interakci s věkem. Dále bylo zjištěno častější prožívání těchto reakcí u profesionálních hudebníků než u amatérů a nehudebníků. Souhlasně s předchozími výzkumy se husí kůže a pocity mrazení ukazují jako nejčastější reakce. Diskutovány jsou vztahy mezi jednotlivými typy reakcí, příčiny vzniku pocitů mrazení a možné souvislosti s osobnostními faktory.

Klíčová slova

hudba, emoce, tělesně prožívané reakce, mrazení

Literatura

Blood, J. A., & Zatorre, R. J. (2001). Intensely pleasurable responses to music correlate with activity in brain regions implicated in reward and emotion. Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America, 98, 11818–11823.

Franěk, M. (2005a). Hudební psychologie. Praha: Karolinum.

Franěk, M. (2005b). Poslech hudby v každodenním životě: souvislost s hudební preferencí a strukturou zájmů. Acta musicologica [online], č. 2/2005 [cit. 10. 9. 2009]. Dostupné z WWW: <http:/acta.mu­sicologica.cz/05–02/0502s01.html>

Gabrielsson, A. (2001). Emotions in strong experiences with music. In Juslin, N. P., & Sloboda, J. A. (Eds.), Music and emotion: theory and research. Oxford: Oxford University Press.

Huron, D. (2006). Sweet anticipation: music and the psychology of expectation. Cambridge, Massachusetts: MIT Press.

Juslin, N. P., Sloboda, J. A. (Eds.) (2001). Music and emotion: theory and research. Oxford: Oxford University Press.

Konečni, V. J. (2005). The aesthetic trinity: awe, being moved, thrills. Bulletin of Psychology and the Arts, 5(2), 27–44.

McCrae, R. R. (2007). Aesthetic chills as a universal marker of openness to experience. Motivation and Emotion 31, 5–11.

Meyer, L. B. (1956). Emotion and meaning in music. Chicago: University of Chicago Press.

Mlejnek, R. (2007). Emoce v hudbě. Nepublikovaná diplomová práce. Praha: Univerzita Karlova. Dostupné též z WWW: <http://roman-mlejnek.ic.cz>.

Panksepp, J., Bernatzky, G. (2002). Emotional sounds and the brain: the neuro-affective foundations of musical appreciation. Behavioural Processes 60, 133–155.

Schönberger, J. (2006). Musik und Emotionen: Grundlagen, Forschung, Diskussion. Saarbrücken: VDM Verlag Dr. Müller.

Sloboda, J. A. (1991). Music structure and emotional response: some empirical findings. Psychology of Music 19, 110–120.

Trainor, L. J., Schmidt, L. A. (2003). Processing emotions induced by music. In Peretz, I., Zatorre, R. (Eds.) The cognitive neuroscience of music. Oxford: Oxford University Press.

Weiss, P. (2002). Sexuální deviace. Praha: Portál.

Zobrazit celé Skrýt