Péče o duševní zdraví u osob s mentálním postižením: vývoj praxe a perspektiva klientů
Abstrakt
Přestože lidé s mentálním postižením trpí častěji než většina populace přidruženou duševní poruchou, není této oblasti v odborné literatuře věnováno mnoho pozornosti. Podobně není snadné nalézt odborníka, který má praktické zkušenosti s péčí o tuto specifickou skupinu. Nezájem o problematiku může být částečně zakotven v tradici sociálních služeb, která někdy připisuje symptomy duševní nemoci diagnóze mentální retardace. V teoretickém přehledu nabízíme pohled na prevalenci přidružené duševní poruchy v souvislostech změn posledních dvou desetiletí. Vlastní explorativní výzkum vychází z polostrukturovaných rozhovorů a ukazuje, jak lidé s mírným stupněm mentálního postižení (N=8) vnímají odbornou péči: uvědomují si svoji aktivní roli v procesu intervence, dovedou vyjádřit a zdůvodnit spokojenost nebo nespokojenost s intervencí. Důležitým kriteriem hodnocení je pro ně kvalita vztahu s odborníkem a komunikace respektující specifika jejich postižení. U většiny respondentů hraje profesionální péče důležitou roli v jejich systému sociální opory.
Klíčová slova
přidružená duševní porucha, mentální postižení, péče o duševní zdravíLiteratura
Bouras, N., & Holt, G. (2004). Mental health services for adults with learning disabilities. British Journal of Psychiatry, 184, 291–292.
Bouras, N., & Holt, G. (2001). Psychiatric treatment in community care. In A. Došen, & K. Day (Eds.), Treating mental illness and behavior disorders in children and adults with mental retardation (pp. 493–502). Washington, DC: American Psychiatric Press, Inc.
Brožová, G., & Vančura, J. (2010). Percepce příčin agresivního jednání v domovech pro osoby s mentálním postižením. Československá psychologie, 54, 17–30.
Castles, E. E. (1996). „We´re People First“: The social and emotional lives of individuals with mental retardation. London: Praeger.
Cowley, A., Newton, J., Sturmey, P., Bouras, N., & Holt, G. (2005). Psychiatric inpatient admissions of adults with intellectual disabilities: predictive factors. American Journal on Mental Retardation, 10, 216–225.
Day, K. (2001). Service provision and staff training: An overview. In A. Došen, & K. Day (Eds.), treating mental illness and behavior disorders in children and adults with mental retardation (469–492). Washington, DC: American Psychiatric Press, Inc.
Day, K., & Došen, A. (2001). Treatment: An integrative approach. In A. Došen, & K. Day (Eds.), Treating mental illness and behavior disorders in children and adults with mental retardation (519–528). Washington, DC: American Psychiatric Press, Inc.
Došen, A., & Day, K. (2001). Epidemiology, etiology, and presentation of mental illness and behavior disorders in persons with mental retardation. In A. Došen, & K. Day (Eds.), Treating mental illness and behavior disorders in children and adults with mental retardation (3–24). Washington, DC: American Psychiatric Press, Inc.
Driessen, G., DuMoulin, M., Haveman, M. J., & van Os, J. (1997). Persons with intellectual disability receiving psychiatric treatment. Journal of Intellectual Disability Research, 41, 512–518.
Dykens, E. M. (2006). Toward a positive psychology of mental retardation. American Journal of Orthopsychiatry, 76, 185–193.
Finlay, W. M. L., & Lyons, E. (2002). Acquiescence in interviews with people who have mental retardation. Mental Retardation, 40, 14–29.
Horrell, S. C. V., MacLean W. E., & Conley, V. M. (2006). Patient and parent/guardian perspectives on the health care of adults with mental retardation. Mental Retardation, 44, 239–248.
Hort, V., Hrdlička, M., Kocourková, J., Malá, E., & kol. (2000). Dětská a adolescentní psychiatrie. Praha: Portál.
Larsson, G., & Larsson, B. W. (2001). Quality of care and service as perceived by adults with developmental disabilities, their parents, and primary caregivers. Mental Retardation, 39, 249–258.
Lečbych, M. (2008). Mentální retardace v dospívání a mladé dospělosti. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci.
Molteni, M., & Moretti, G. (1999). Minor psychiatric disorders as possible complication of mental retardation. Psychopathology, 32, 107–112.
Nottestad, J. Aa., & Linaker, O. M. (1999). Psychiatric health needs and service before and after complete deinstitutionalization of people with intellectual disability. Journal of Intellectual Disability Research, 43, 523–530.
Reiss, S., & Szysko, J. (1983). Diagnostic overshadowing and professional experience with mentally retarded people. American Journal of Mental Deficiency, 87, 396–402.
Richardson, M. (2002). Involving people in the analysis. Journal of Learning Disabilities, 6, 47–60.
Sixma, H. J., Kerssens, J. J., van Campen C., & Peters, L. (1998). quality of care from the patient´s perspective: From theoretical concept to a new measuring instrument. Health Expectations, 1, 82–95.
Thornton, C. (1999). Effective health care for people with learning disabilities: A formal carer´s perspective. Journal of Psychiatric and Mental Health Nursing, 6, 383–390.
Tulcová, Z. (2008). Péče o duševní zdraví v životě dospělých osob s mentálním postižením a přidruženou duševní poruchou. Brno: Masarykova univerzita. Nepublikovaná diplomová práce.