Dynamika psychologických dopadů covid-19 v České republice: situace v průběhu jara 2020

Iva Stuchlíková, Dalibor Kučera, Tomáš Mrhálek, Eva Potužníková, Michaela Plassová

Abstrakt

Studie představuje výsledky výzkumu zaměřeného na psychologické dopady spojené s epidemií covid-19 v České republice v průběhu měsíců březen–květen 2020. Cílem studie je sledovat a popsat dynamiku psychologických ukazatelů v čase, s ohledem na vývoj situace v ČR – od prvního nárůstu počtu nakažených a výrazných restrikcí, přes kulminaci a ústup první vlny epidemie, až k pomalému návratu do stavu uvolněných restrikcí. Výzkum pracuje se souborem 2716 respondentů ve věku 18–89 let, kteří se zúčastnili on-line dotazníkového šetření, případně byli dotazováni trénovanými výzkumnými asistenty (zejm. v případě seniorů a dalších osob, kteří neměli přístup k internetu). Výzkumná data zahrnovala deskriptivy účastníků a výsledky psychologických testů zaměřených na emoční stavy respondentů, jejich psychický nepokoj (distres) a přítomnost úzkosti a deprese. Tyto psychologické ukazatele byly sledovány jak v celém souboru, tak ve skupinách podle pohlaví a věku. Výsledky dokládají, že nastalá epidemická situace souvisela s výrazným nárůstem negativního emočního prožívání, se symptomatikou psychického nepokoje, úzkostí a depresí, a to až do období kulminace. Poté bylo zaznamenáno postupné zlepšování psychického stavu dotazovaných osob. Negativní dopady byly výraznější v populaci mladších dospělých a v populaci žen. Výsledky poukazují také na rozdílnosti v míře reportovaného stresu u izolovaných osob, které byly dotazovány zprostředkovaně (asistenty), oproti osobám, které reportovaly svůj stav přímo do dotazníku. V případě nezprostředkovaného dotazování byly hodnoty negativních psychických ukazatelů vyšší, oproti osobám, které byly dotazovány asistenty.

https://doi.org/10.29364/epsy.420

(Článek je v anglickém jazyce)

Klíčová slova

covid-19, Česká republika, duševní zdraví, první vlna, časová dynamika

Literatura

Al Dhaheri, A. S., Bataineh, M. F., Mohamad, M. N., Ajab, A., Al Marzouqi, A., Jarrar, A. H., Habib-Mourad, C., Abu Jamous, D. O., Ali, H. I., Al Sabbah, H., Hasan, H., Stojanovska, L., Hashim, M., Abd Elhameed, O. A., Shaker Obaid, R. R., ElFeky, S., Saleh, S. T., Osaili, T. M., & Cheikh Ismail, L. (2021). Impact of COVID-19 on mental health and quality of life: Is there any effect? A cross-sectional study of the MENA region. PLOS ONE, 16(3), e0249107. https://doi.org/…pone.0249107

Banna, M. H. A., Sayeed, A., Kundu, S., Christopher, E., Hasan, M. T., Begum, M. R., Kormoker, T., Dola, S. T. I., Hassan, M. M., Chowdhury, S., & Khan, M. S. I. (2020). The impact of the COVID-19 pandemic on the mental health of the adult population in Bangladesh: A nationwide cross-sectional study. International Journal of Environmental Health Research, 1–12. https://doi.org/…2020.1802409

Beusenberg, M., Orley, J. H. (1994). A User’s guide to the self reporting questionnaire (SRQ). World Health Organization.

Bjelland, I., Dahl, A. A., Haug, T. T., & Neckelmann, D. (2002). The validity of the Hospital Anxiety and Depression Scale: An updated literature review. Journal of Psychosomatic Research, 52(2), 69–77. doi.org/10.1016/S0022–3999(01)00296–3

Bužgová, R., Hajnová, E., Feltl, D., & Stolička, M. (2014). Faktory ovlivňující úzkost a depresi u pacientů v konečném stadiu nemoci při hospitalizaci. Česká a Slovenská Psychiatrie, 110(5).

Carstensen, L. L., Turan, B., Scheibe, S., Ram, N., Ersner-Hershfield, H., Samanez-Larkin, G. R., Brooks, K. P., & Nesselroade, J. R. (2011). Emotional experience improves with age: Evidence based on over 10 years of experience sampling. Psychology and Aging, 26(1), 21–33. https://doi.org/…037/a0021285

Cosco, T. D., Doyle, F., Ward, M., & McGee, H. (2012). Latent structure of the Hospital Anxiety and Depression Scale: A 10-year systematic review. Journal of Psychosomatic Research, 72(3), 180–184. https://doi.org/….2011.06.008

Dragomirecká, E., Kubisová, D., & Anděl, M. (2004). Duševní zdraví pražských bezdomovců. Psychiatrie, 8(4), 274–279.

Džuka, J. (2015). Wellbeing in Slovakia. In Global Handbook of Quality of Life (s. 663–684). Springer. https://doi.org/…17-9178-6_30

Džuka, J., & Dalbert, C. (2002). Vývoj a overenie validity škál emocionálnej habituálnej subjektívnej pohody (SEHP). Československá psychologie, 46(3), 234–250.

Fisher, J. R., Tran, T. D., Hammarberg, K., Sastry, J., Nguyen, H., Rowe, H., & Kirkman, M. (2020). Mental health of people in Australia in the first month of COVID‐19 restrictions: A national survey. Medical Journal of Australia, 213(10), 458–464. https://doi.org/…4/mja2.50831

Gilan, D., Röthke, N., Blessin, M., Kunzler, A., Stoffers-Winterling, J., Müssig, M., Yuen, K. S. L., Tüscher, O., Thrul, J., Kreuter, F., Sprengholz, P., Betsch, C., Stieglitz, R. D., & Lieb, K. (2020). Psychomorbidity, resilience, and exacerbating and protective factors during the SARS-CoV-2 pandemic: A systematic literature review and results from the German COSMO-PANEL. Deutsches Aerzteblatt Online, 117(38), 625–632. https://doi.org/…bl.2020.0625

Government of the Czech Republic. (2020). Government of the Czech Republic. https://vlada.cz/en/

Gurková, E., Haroková, S., Džuka, J., & Žiaková, K. (2014). Job satisfaction and subjective well-being among Czech nurses. International Journal of Nursing Practice, 20(2), 194–203. https://doi.org/…11/ijn.12133

Harding, T. W., Climent, C. E., Diop, M., Giel, R., Ibrahim, H. H. A., Murthy, R. S., Suleiman, M. A., & Wig, N. N. (1983). The WHO collaborative study on strategies for extending mental health care: II. The development of new research methods. The American Journal of Psychiatry.

Harpham, T., Reichenheim, M., Oser, R., Thomas, E., Hamid, N., Jaswal, S., Ludermir, A., & Aidoo, M. (2003). Measuring mental health in a cost-effective manner. Health Policy and Planning, 18(3), 344–349. https://doi.org/…eapol/czg041

Hayes, A. F., & Coutts, J. J. (2020). Use omega rather than Cronbach's alpha for estimating reliability. Communication Methods and Measures, 14, 1–24. https://doi.org/…2020.1718629

Jacques-Aviñó, C., López-Jiménez, T., Medina-Perucha, L., de Bont, J., Gonçalves, A. Q., Duarte-Salles, T., & Berenguera, A. (2020). Gender-based approach on the social impact and mental health in Spain during COVID-19 lockdown: A cross-sectional study. BMJ Open, 10(11), e044617. https://doi.org/…-2020-044617

Lieberoth, A., Lin, S., Stöckli, S., Han, H., Kowal, M., Gelpi, R., Chrona, S., Tran, T. P., Jeftić, A., Rasmussen, J., Cakal, H., Milfont, T. L., Yamada, Y., Amin, A., Debone, S., Flis, I., Sahin, H., Turk, F., Yeh, Y.-Y., …Dubrov, D. (2021). Stress and worry in the 2020 coronavirus pandemic: relationships to trust and compliance with preventive measures across 48 countries in the COVIDiSTRESS global survey. Royal Society Open Science, 8(2), 200589. https://doi.org/…/rsos.200589

Mazza, C., Ricci, E., Biondi, S., Colasanti, M., Ferracuti, S., Napoli, C., & Roma, P. (2020). A nationwide survey of psychological distress among Italian people during the COVID-19 pandemic: Immediate psychological responses and associated factors. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(9), 3165. https://doi.org/…erph17093165

McCracken, L. M., Badinlou, F., Buhrman, M., & Brocki, K. C. (2020). Psychological impact of COVID-19 in the Swedish population: Depression, anxiety, and insomnia and their associations to risk and vulnerability factors. European Psychiatry, 63(1). https://doi.org/…rpsy.2020.81

Meng, H., Xu, Y., Dai, J., Zhang, Y., Liu, B., & Yang, H. (2020). Analyze the psychological impact of COVID-19 among the elderly population in China and make corresponding suggestions. Psychiatry Research, 289, 112983. https://doi.org/….2020.112983

NVF-NOZV. (2016). Konkurenční schopnost České republiky — Kvalita lidských zdrojů. [Competitiveness of the Czech Republic—Quality of human resources.]. http://www.nvf.cz/…h-indikatoru

Orben, A., Tomova, L., & Blakemore, S.-J. (2020). The effects of social deprivation on adolescent development and mental health. The Lancet Child & Adolescent Health, 4(8), 634–640. doi.org/10.1016/S2352–4642(20)30186–3

Özdin, S., & Bayrak Özdin, Ş. (2020). Levels and predictors of anxiety, depression and health anxiety during COVID-19 pandemic in Turkish society: The importance of gender. International Journal of Social Psychiatry, 66(5), 504–511. https://doi.org/…764020927051

Pierce, M., Hope, H., Ford, T., Hatch, S., Hotopf, M., John, A., Kontopantelis, E., Webb, R., Wessely, S., McManus, S., & Abel, K. M. (2020). Mental health before and during the COVID-19 pandemic: A longitudinal probability sample survey of the UK population. The Lancet Psychiatry, 7(10), 883–892. https://doi.org/…6/S2215-0366(20)30308–4

Plomecka, M. B., Gobbi, S., Neckels, R., Radziński, P., Skórko, B., Lazerri, S., Almazidou, K., Dedić, A., Bakalović, A., & Hrustić, L. (2020). Mental Health Impact of COVID-19: A global study of risk and resilience factors. MedRxiv. https://doi.org/….05.20092023

Qiu, J., Shen, B., Zhao, M., Wang, Z., Xie, B., & Xu, Y. (2020). A nationwide survey of psychological distress among Chinese people in the COVID-19 epidemic: Implications and policy recommendations. General Psychiatry, 33, e100213. https://doi.org/…-2020-100213

Rodríguez-Rey, R., Garrido-Hernansaiz, H., & Collado, S. (2020). Psychological impact and associated factors during the initial stage of the coronavirus (COVID-19) pandemic among the general population in Spain. Frontiers in Psychology, 11, 1540. https://doi.org/…g.2020.01540

Rossi, R., Socci, V., Talevi, D., Mensi, S., Niolu, C., Pacitti, F., Di Marco, A., Rossi, A., Siracusano, A., & Di Lorenzo, G. (2020). COVID-19 Pandemic and Lockdown Measures Impact on Mental Health Among the General Population in Italy. Frontiers in Psychiatry, 11, 790. https://doi.org/…t.2020.00790

Salari, N., Hosseinian-Far, A., Jalali, R., Vaisi-Raygani, A., Rasoulpoor, S., Mohammadi, M., Rasoulpoor, S., & Khaledi-Paveh, B. (2020). Prevalence of stress, anxiety, depression among the general population during the COVID-19 pandemic: A systematic review and meta-analysis. Globalization and Health, 16(1), 57. https://doi.org/…-020-00589-w

Serafini, G., Parmigiani, B., Amerio, A., Aguglia, A., Sher, L., & Amore, M. (2020). The psychological impact of COVID-19 on the mental health in the general population. QJM: An International Journal of Medicine, 113(8), 531–537. https://doi.org/…jmed/hcaa201

Scholte, W. F., Verduin, F., van Lammeren, A., Rutayisire, T., & Kamperman, A. M. (2011). Psychometric properties and longitudinal validation of the self-reporting questionnaire (SRQ-20) in a Rwandan community setting: A validation study. BMC Medical Research Methodology, 11(1), 1–10. https://doi.org/…-2288-11-116

Soldánová, L. (2019). Prevalence duševních onemocnění v Česku v závislosti na pohlaví a věku [Prevalence of mental disorders in the Czech population: Age and sex differences]. Bachelor thesis. Charles University, Faculty of Science.

Soukup, P., & Rabušic, L. (2020). Hodnoty ve světle COVID-19 [Values in the light of COVID-19]. 2020. Charles University, Faculty of Social Science. https://fsv.cuni.cz/…COVID-19.pdf

Szabó, C., Pukánszky, J., & Kemény, L. (2020). Psychological effects of the COVID-19 pandemic on Hungarian adults. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(24). https://doi.org/…erph17249565

Talevi, D., Socci, V., Carai, M., Carnaghi, G., Faleri, S., Trebbi, E., di Bernardo, A., Capelli, F., & Pacitti, F. (2020). Mental health outcomes of the CoViD-19 pandemic. Rivista Di Psichiatria, 55(3), 137–144. https://doi.org/…8/3382.33569

Trnka, R., & Lorencova, R. (2020). Fear, anger, and media-induced trauma during the outbreak of COVID-19 in the Czech Republic. Psychological trauma: theory, research, practice, and policy, 12(5), 546–549. https://doi.org/…7/tra0000675

Tsoukalis-Chaikalis, N., Demsia, S. F., Chaniotis, D., & Chaniotis, F. (2021). Systematic Mapping Study of The Covid-19 Psychological Impact. Health Science Journal, 15(3). https://www.hsj.gr/…t-36010.html

Twenge, J., & Joiner, T. E. (2020). Mental distress among U.S. adults during the COVID-19 pandemic [Preprint]. PsyArXiv. https://doi.org/…osf.io/wc8ud

Ventevogel, P., De Vries, G., Scholte, W. F., Shinwari, N. R., Faiz, H., Nassery, R., van den Brink, W., & Olff, M. (2007). Properties of the Hopkins Symptom Checklist-25 (HSCL-25) and the Self-Reporting Questionnaire (SRQ-20) as screening instruments used in primary care in Afghanistan. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 42(4), 328–335. https://doi.org/…7-007-0161-8

Wang, C., Pan, R., Wan, X., Tan, Y., Xu, L., Ho, C. S., & Ho, R. C. (2020). Immediate psychological responses and associated factors during the initial stage of the 2019 coronavirus disease (COVID-19) epidemic among the general population in China. International Journal of Environmental Research and Public Health, 17(5), 1729. https://doi.org/…erph17051729

Xiong, J., Lipsitz, O., Nasri, F., Lui, L. M. W., Gill, H., Phan, L., Chen-Li, D., Iacobucci, M., Ho, R., Majeed, A., & McIntyre, R. S. (2020). Impact of COVID-19 pandemic on mental health in the general population: A systematic review. Journal of Affective Disorders, 277, 55–64. https://doi.org/….2020.08.001

Zigmond, A. S., & Snaith, R. P. (1983). The hospital anxiety and depression scale. Acta psychiatrica scandinavica, 67(6), 361–370. https://doi.org/…83.tb09716.x

Zobrazit celé Skrýt