Management respirační úzkosti covid-19 z pohledu psychologie: přístup zahrnující normalizaci emocí, psychoedukaci a dechové techniky
Abstrakt
Pandemie covidu-19 představuje mnoho výzev pro zdravotnické pracovníky a pacienty, kteří se potýkají s fyzickými a emocionálními následky této nemoci. Pacienti trpící následky pneumonie covidu-19 často pociťují obtíže s dýcháním, což zvýšilo prevalenci respirační úzkosti v těchto případech. Příznaky onemocnění plic a úzkosti se překrývají, v jejich vzájemné interakci dochází ke zhoršení stavu. Tato studie, čerpající z klinicko-psychologické léčby 68 pacientů s covidem-19 v akutní fázi onemocnění na jednotkách standardní a intenzivní péče po onemocnění covidem, popisuje cílené intervence aplikované na 178 sezeních realizovaných v průběhu 3,5 měsíce ve Fakultní nemocnici v Plzni. Tato studie nastiňuje třístupňový léčebný model určený k řešení respirační úzkosti související s covidem-19 pomocí technik zaměřených na emoce a dýchání. V rámci stručného přehledu jsou nabízeny dvě kazuistiky, které ilustrují fyziologické a psychologické zkušenosti běžné u těchto pacientů. Prezentovaný třífázový přístup může nabídnout cílenou a účinnou léčbu respirační úzkosti související s covidem-19.
https://doi.org/10.29364/epsy.449
(Článek je v anglickém jazyce)
Klíčová slova
úzkost, covid-19, brániční dýchání, psychologická intervence, respirační potížeLiteratura
Bandelow, B., Lichte, T., Rudolf, S., Wiltink, J., & Beutel, E. M. (2014). The diagnosis of and treatment recommendations for anxiety disorders. Deutsches Ärzteblatt International, 111(27–28), 473–480. https://doi.org/…bl.2014.0473
Bandelow, B., Michaelis, S., & Wedekind, D. (2017). Treatment of anxiety disorders. Dialogues in Clinical Neuroscience, 19(2), 93–107. https://doi.org/….2/bbandelow
Borkovec, T. D., & Ruscio, A. M. (2001). Psychotherapy for generalized anxiety disorder. The Journal of Clinical Psychiatry, 62(11), 37–42; discussion 43–45.
Bressi, C., Porcellana, M., Marinaccio, P. M., Nocito, E. P., & Magri, L. (2010). Short-term psychodynamic psychotherapy versus treatment as usual for depressive and anxiety disorders: A randomized clinical trial of efficacy. The Journal of Nervous and Mental Disease, 198(9), 647–652. https://doi.org/…3e3181ef3ebb
Chen, Y. F., Huang, X. Y., Chien, C. H., & Cheng, J. F. (2017). The effectiveness of diaphragmatic breathing relaxation training for reducing anxiety. Perspectives in Psychiatric Care, 53(4), 329–336. https://doi.org/…11/ppc.12184
Cuijpers, P., Donker, T., Straten, A. van, Li, J., & Andersson, G. (2010). Is guided self-help as effective as face-to-face psychotherapy for depression and anxiety disorders? A systematic review and meta-analysis of comparative outcome studies. Psychological Medicine, 40(12), 1943–1957. https://doi.org/…291710000772
De Peuter, S., Van Diest, I., Lemaigre, V., Verleden, G., Demedts, M., & Van den Bergh, O. (2004). Dyspnea: The role of psychological processes. Clinical Psychology Review, 24(5), 557–581. https://doi.org/….2004.05.001
Hopkins, R. O., Key, C. W., Suchyta, M. R., Weaver, L. K., & Orme, J. F. (2010). Risk factors for depression and anxiety in survivors of acute respiratory distress syndrome. General Hospital Psychiatry, 32(2), 147–155. https://doi.org/….2009.11.003
Hopper, S. I., Murray, S. L., Ferrara, L. R., & Singleton, J. K. (2019). Effectiveness of diaphragmatic breathing for reducing physiological and psychological stress in adults: a quantitative systematic review. JBI Evidence Synthesis, 17(9), 1855–1876. https://doi.org/…-2017-003848
Janson, C., Björnsson, E., Hetta, J., & Boman, G. (1994). Anxiety and depression in relation to respiratory symptoms and asthma. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, 149(4), 930–934. https://doi.org/…49.4.8143058
Leyro, T. M., Versella, M. V., Yang, M.-J., Brinkman, H. R., Hoyt, D. L., & Lehrer, P. (2021). Respiratory therapy for the treatment of anxiety: Meta-analytic review and regression. Clinical Psychology Review, 84, 101980. https://doi.org/….2021.101980
Ma, X., Yue, Z. Q., Gong, Z. Q., Zhang, H., Duan, N. Y., Shi, Y. T., … & Li, Y. F. (2017). The effect of diaphragmatic breathing on attention, negative affect and stress in healthy adults. Frontiers in Psychology, 8, 874–886. https://doi.org/…g.2017.00874
Pappens, M., Smets, E., Bergh, O. V. D., & Diest, I. V. (2012). Fear of suffocation alters respiration during obstructed breathing. Psychophysiology, 49(6), 829–832. https://doi.org/…2012.01355.x
Razali, S. Mohd., Aminah, K., & Khan, U. A. (2002). Religious–cultural psychotherapy in the management of anxiety patients. Transcultural Psychiatry, 39(1), 130–136. https://doi.org/…150203900106
Smoller, J. W., Pollack, M. H., Otto, M. W., Rosenbaum, J. F., & Kradin, R. L. (1996). Panic anxiety, dyspnea, and respiratory disease. Theoretical and clinical considerations. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, 154(1), 6–17. https://doi.org/…54.1.8680700
Willgoss, T. G., & Yohannes, A. M. (2013). Anxiety disorders in patients with COPD: A systematic review. Respiratory Care, 58(5), 858–866. https://doi.org/…spcare.01862
Wu, K. K., Chan, S. K., & Ma, T. M. (2005). Posttraumatic stress, anxiety, and depression in survivors of severe acute respiratory syndrome (SARS). Journal of Traumatic Stress, 18(1), 39–42. https://doi.org/…02/jts.20004
Yohannes, A. M., & Alexopoulos, G. S. (2014). Depression and anxiety in patients with COPD. European Respiratory Review, 23(133), 345–349. https://doi.org/…180.00007813