Hodnocení přínosu primárně preventivního programu Duševní zdravověda pro jeho účastníky

Anna Frombergerová ORCID logo
Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy
Kateřina Licholetová
Olivova dětská léčebna, Říčany u Prahy

Abstrakt

Cílem této evaluační studie bylo zhodnotit účinnost primárně preventivního programu Duševní zdravověda zaměřeného na prevenci v oblasti duševního zdraví adolescentů. Cílem bylo dále zjistit, jestli mohou proměnné jako gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňovat jejich postoje k duševnímu zdraví. Výzkumný soubor tvořil 1898 studentů středních škol (1655 respondentů z experimentální skupiny, kteří se programu účastnili, a 243 ze skupiny kontrolní, kteří se programu nezúčastnili) ve věku 14–19 let. Metodou výzkumu jsou evaluační zpětnovazební dotazníky, které byly respondentům poskytnuty před realizací programu a po ní. Byly měřeny změny postojů studentů před programem a po něm v rámci třech dimenzí – (1) vyhledání odborné pomoci; (2) zásady správné psychohygieny; (3) destigmatizace osob s duševním onemocněním. Studenti z experimentální skupiny se účastnili preventivního programu v rámci jednodenního 5hodinového workshopu realizovaného dvěma odborně proškolenými lektory a lektorkami neziskové organizace Nevypusť duši, která primárně preventivní program Duševní zdravověda na středních školách realizuje po celé České republice již řadu let. Z výsledků evaluace se ukazuje, že je program Duševní zdravověda efektivní a jako nejpřínosnější se jeví v oblasti (1) Vyhledání odborné pomoci a (2) Zásady správné psychohygieny. Je rovněž potvrzeno, že gender, věk a zkušenost s duševním onemocněním respondentů ovlivňují jejich postoje k některým oblastem duševního zdraví.

https://doi.org/10.29364/epsy.486

Klíčová slova

primární prevence, evaluace, duševní zdraví, adolescence, gramotnost v oblasti duševního zdraví

Literatura

Andersson, H.W., Bjørngaard, J. H., Kaspersen, S. L., & Dahl, T. (2010). The effects of individual factors and school environment on mental health and prejudiced attitudes among Norwegian adolescents. Social Psychiatry and Psychiatric Epidemiology, 45(5), 569–577. https://doi.org/…7-009-0099-0

Bínová, Š., & Havelka, T. (2021). Duševní zdraví dětí a adolescentů v době pandemie covidu-19 z pohledu dětských a dorostových psychiatrů. Psychiatrie pro praxi 22(3), 173–178. https://www.psychiatriepropraxi.cz/…9_10_001.pdf

Campos, L., Dias, P., & Duarte, A., Veiga, E., Dias, C. C., & Palha, F. (2018). Is it possible to “Find Space for Mental Health” in young people? Effectiveness of a School-Based Mental Health Literacy Promotion Program. International Journal of Environmental Research and Public Health, 15(7). http://dx.doi.org/…erph15071426

Fryč, J., et al. (2020). Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. https://www.msmt.cz/…nline_CZ.pdf

Kroger, J., Martinussen, M., & Marcia, J. (2010). Identity status change during adolescence and young adulthood: A meta-analysis. Journal of Adolescence. 33(5), 683–698. https://doi.org/….2009.11.002

Kessler, R., Berglund, P., Demler, O., Jin, R., Merikangas, K. R., & Walters, E. E. (2005). Lifetime prevalence and age-of-onset distributions of DSM-IV disorders in the National Comorbidity Survey Replication. Archives of General Psychiatry. 62(6), 593–602. https://doi.org/…syc.62.6.593

Men's Health Forum. (2017). Key Data: Mental Health: Statistics on mental health and men. [cit. 2023–08–10]. https://www.menshealthforum.org.uk/…ental-health

Ocisková, M., & Praško, J. (2015). Stigmatizace a sebestigmatizace u psychických poruch. Grada Publishing.

NEVYPUSŤ DUŠI. (2022). Výroční zpráva za rok 2021. https://nevypustdusi.cz/o-nas/#…

NEVYPUSŤ DUŠI. [online] Programy pro středoškoláky*čky­. https://nevypustdusi.cz/vypis-programu/?…

Pavlas Martanová, V. a kol. (2012). Standardy odborné způsobilosti poskytovatelů programů školské primární prevence rizikového chování. Klinika adiktologie, 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze a VFN v Praze & Togga. https://www.adiktologie.cz/…prch-web.pdf

Pinfold, V., Toulmin, H., Thornicroft, G., Huxley, P., Farmer, P., & Graham, T. (2003). Reducing psychiatric stigma and discrimination: Evaluation of educational interventions in UK secondary schools. British Journal of Psychiatry, 182(4), 342–346. https://doi.org/…jp.182.4.342

Rosenfield, S., & Smith, D. (2009). Gender and mental health: Do men and women have different amounts or types of problems? In T. Scheid & T. Brown (Eds.), A Handbook for the Study of Mental Health: Social Contexts, Theories, and Systems (pp. 256–267). Cambridge University Press. https://doi.org/…11984945.017

Rüsch, N., C. Angermeyer, M., & Corrigan, P. (2005). Mental illness stigma: Concepts, consequences, and initiatives to reduce stigma. European Psychiatry, 20(8), 529–539. https://doi.org/….2005.04.004

Skre, I., Friborg, O., & Breivik, C. et al. (2013). A school intervention for mental health literacy in adolescents: Effects of a non-randomized cluster controlled trial. BMC Public Health, 13(873). https://doi.org/…-2458-13-873

Werner-Seidler, A., Perry, Y., & Calear A. et al. (2017). School-based depression and anxiety prevention programs for young people: A systematic review and meta-analysis. Clinical Psychology Review. 17(51), 30–47. https://doi.org/….2016.10.005

WHO. (2021a). Adolescent mental health. https://www.who.int/…ental-health

WHO. (2021b). Comprehensive Mental Health Action Plan 2013 – 2030. https://www.who.int/…789240031029

Zobrazit celé Skrýt